Současná diskuze o regulaci slev (osobně jsem proti, o problému se píše například zde) otevřela daleko závažnější záležitost. Supermarketové řetězce si běžně přirážejí marži 50 až 70 %. To znamená, že když si koupíte jogurt za 11 korun, mlékárna z toho dostane jen čtyři koruny. Jako obvykle je na vině kolosální selhání této i předchozích vlád. Došlo k tomu, že tržní rovnováha se ustálila ve stavu, kdy:

• potraviny jsou neúnosně drahé a hlavně jejich ceny neustále rostou,
• zemědělští výrobci mají problém přežít, protože nedostávají poctivě zaplaceno,
• nadnárodní obchodní korporace posílají miliardy do ciziny a platí mnohamilionové manažerské bonusy,
• tyhle zlodějské organizace mají ještě drzost nás převychovávat k multikulturním postojům.

Vyšlápnout si na řemeslníka? To umějí

Pokud dojde k vytvoření výše popsaného stavu, je úlohou a povinností vlády odvětví masivně zregulovat, což se ostatně dělá v zemích na západ od nás. To znamená:

• stanovit maximální přípustnou marži, aby si řetězec nesměl přirazit víc než například 20 %,
• stanovit povinné zastoupení českých produktů,
• stanovit povinné zastoupení regionálních produktů – a pokud si jich zákazníci nekoupí dost, řetězec jednoduše zaplatí pokutu.

Uvedený postup by se měl vztahovat pouze na velké řetězce. Aby se ovšem něco změnilo, museli bychom mít odvážnou vládu s vizí, sestavenou z lidí, co si troufnou i na mocnějšího soupeře, než je vesnický řemeslník. Že nemáme? Nezbývá než požadovat jiný politický systém, protože ten současný nedokáže osobnosti s příslušnými kvalitami vytvářet.

Glosu napsal nezávislý sociolog PhDr. Petr Hampl, Ph.D. Převzato a upraveno z FB profilu.