„Mohli bychom epidemii zastavit, ale za cenu velmi nákladných ekonomických opatření,“ nechal se slyšet náměstek Primula.

Ale jeho vyjádření není úplně přesné. Nejde totiž o celkovou nákladnost, ale o to, kdo ty náklady nese.

Při současné strategii nesou náklady výhradně drobní živnostníci, podnikatelé, majitelé a zaměstnanci malých firem a řadoví zaměstnanci v dělnických profesích. Po včerejšku už víme, že vláda jim v ničem neuleví (přesunutí červnové zálohy na konec roku nic neřeší) a naopak se chystá snižovat sociální dávky. Exekutory čekají žně.  Mimochodem, další opomenutou skupinou jsou ti, kdo byli exekucemi vytlačeni z legálního pracovního trhu. Ti jsou nyní úplně bez prostředků a řada z nich na cestě k bezdomovectví.

Korporace oproti tomu nic neztrácí. Snížení zisku jim vykompenzují mimořádné státní dotace a později se zahojí na té části trhu, kterou uvolní drobní podnikatelé. Opatření se nedotknou ani peněženek státních zaměstnanců, důchodců a dalších. Dokonce i zájmy německé vlády jsou nadřazené našim lidem. To Andrej Babiš přiznal, když ujistil saského premiéra, že ponechá v chodu denní dojíždění za prací. Pro Českou republiku za to nedostal vůbec nic. Dokonce ani slib, že nám přestanou zadržovat zdravotnický materiál. Jak je to s dotacemi pro firmy, které tam premiér vlastní, to známo není.

Pokud by vláda přistoupila k opravdu razantním opatřením, bylo by možné karanténu zkrátit a část těch nejmenších by přežilo. Ale nezdá se, že by někdo uvažoval tím směrem. Všimněte si, že ty statisíce nebo dokonce miliony finančně zničených nestály za jedinou zmínku v proslovu ani prezidentu, ani premiérovi. Nemůžeme tedy čekat, že by na ně někdo bral ohledu v budoucnu.

Osobně si nemyslím, že by to byl vládní záměr. Ale korporace mají svoje možnosti, jak si pohlídat, aby vláda či krizový štáb jejich zájmy zohlednily. Ti dole žádnou takovou možnost nemají, takže se na ně nebere zřetel.

Velkou roli v tom hrají média. Kdyby se na velkých místech objevovaly články o zkrachovalých provozovnách a sebevraždách lidí, co desítky let celkem úspěšně vedli podniky, byla by vláda nucena jednat. Jenže všechna velká média jsou dnes navázána na neziskovky a finanční skupiny, které na něčem takovém nemají zájem.

(zdroj: petrhampl.com)