Ann Manov je americká novinářka, taková ta hodně emancipovaná až feministická, jak je to povinností americké novinářky, která chce psát do velkých novin (pokud to není šílená aktivistka).

A právě ona napsala před pár dny zajímavý článek pro Uherd. Zajímavý a potřebný. Zabývá se otázkou sexu, nátlaku a násilí. Právníci, policisté a soudci to mají jednoduché – přimět někoho k sexu proti jeho vůli je trestný čin a podle toho se postupuje. Pochopitelně a správně.

Jenže vedle toho probíhá skutečný život. Ann píše třeba o dívce, která se opila společně se svým kamarádem, a on si ji násilím vzal. Druhý den měla zavolat na policii, ale místo toho zavolala jemu, že by s ním ráda zašla na večeři. Nebo otázky vztahů nadřízeného a podřízené (nebo klidně nadřízené a podřízeného), kde se mísí mocenský nátlak a sexualita. A kde hraje roli, že moc je afrodisiakum. Prostě ten stejný zážitek s velkým ředitelem je něco jiného než s nějakým šupákem z ulice. Ann Manov taky připomíná, že postoje se mění. Co je dnes vzrušující, z toho může být za pár let násilná a hnusná vzpomínka (třeba proto, že se změnil vztah mezi těmi lidmi). Nebo proč mají některé ženy orgasmus, když jsou znásilňovány. To neznamená, že by viník neměl být potrestán, ale nemělo by to zakrýt, že existuje široká oblast, která je nesmírně složitá, kde lidé nerozumí sami sobě a nejspíš nikdy rozumět nebudou. Kde se to nedá pořádně racionálně vysvětlit.

Sex je složitý a život je složitý. Zvláště pro lidi s nízkou mírou empatie, kteří jsou nuceni vše zachytit omezeným počtem pravidel (což jsou většinou muži). Ale pro ostatní je o to zajímavější.

(zdroj: petrhampl.com)