Tuto reprízu si vynutila skutečnost, že vládní koalice nebyla schopna přehlasovat senátní veto. Šanci na úspěch při druhém pokusu se snažila umocnit právě tím, že s jeho přijetím spojila otázku důvěry. Teoreticky by opozice mohla tři měsíce blokovat jednání sněmovny a tím umožnit vypsání předčasných voleb. Prakticky to nepřicházelo v úvahu. Už jenom kvůli tomu, že by nefunkční dolní parlamentní komora nemohla včas schválit návrh státního rozpočtu na příští rok. Rozpočtové provizorium by mohlo vést k poklesu důvěryhodnosti České republiky v očích zahraničních investorů, k prodražení financování státního dluhu a k prohloubení ekonomických problémů. V neposlední řadě by sociální demokracie musela přijmout zodpovědnost za správu země v momentu, kdy čelí ekonomické recesi a prohlubující se nedůvěře lidí ve vládu i v politiku jako celek.  

I bez obstrukcí však není jisté, zda kabinet tzv. daňový balíček prosadí. A nejde tak ani o hlasování, které bude provázet tyto zákony během tří čtení na cestě dolní parlamentní komorou. K poměrně hladkému schválení by mohla stačit stovka, možná i méně hlasů. Problém je při nutnosti přehlasovat veta. Jedno by mělo přijít ze Senátu, druhé potom z Hradu. Znamená to, že Petr Nečas bude muset sehnat podporu od minimálně sto jednoho zákonodárce. Aby toho dosáhl, musí se pokusit dohodnout s těmi občanskými demokraty, kteří nedávno při přehlasování senátního veta nezvedli pro návrh ruku.  

Prostor k případným kompromisům si premiér omezil tím, že nečekal na výsledek zákulisního vyjednávání a rovnou do sněmovny poslal návrh zákona v nezměněné podobě. K případným úpravám bude moci dojít v průběhu tzv. druhého čtení. Pozměňovací návrhy se pochopitelně mohou týkat jak výše sazeb DPH, tak případně doby, po kterou by tyto úpravy měly platit. Teoreticky je možné pasáž týkající se změn u této daně úplně vyškrtnou. Problém je v tom, že potom by platila daň jednotná 17 a půl procentní. Což by u nižší sazby, kterou jsou zatíženy citlivé položky typu potravin či léků, přineslo skok místo o jedno hned o tři a půl procenta nahoru. A protože odbojní občanští demokraté kladou hlavní důraz právě na DPH, není příliš pravděpodobné, že by tuto oblast podpořili beze změny a spokojili se s úpravami ve sféře dalšího daňového pásma pro lidi s vyššími příjmy, nebo těch týkajících se daňových úlev pro živnostníky.  

Pochopitelně v zákulisním vyjednávání nehraje kompromis ohledně úprav tzv. daňového balíčku klíčovou roli. Podstatné jsou mocenské hry, které se týkají rozložení sil ve vedení ODS po krajských a senátních volbách a po následujícím kongresu občanských demokratů. Petr Nečas tak má k dispozici ještě několik týdnů, aby v nich byl úspěšný, rebelii uvnitř strany zvládl a mohl na veřejnosti prezentovat dosažený kompromis v otázce daní. Ten bude rovněž důležitý pro schvalování státního rozpočtu na příští rok. Je totiž pravděpodobné, že i nadále bude kabinet počítat s tím, že změny projdou a podle toho budou nastaveny plánované rozpočtové příjmy. Správně by měl sice vycházet z platné legislativy, ale vzhledem k hrozícímu vyššímu schodku, nebo potřebě dalších škrtů ve výdajích, se tohoto tradičního postupu asi držet nebude.  

V neposlední řadě by na přijetí tzv. daňového balíčku měli mít zájem představitelé církví. Zákon, který má vést k narovnání jejich vztahu se státem, byl už podruhé odsunut z programu sněmovní schůze. Opět s odůvodněním, že se k němu koalice vrátí až v momentu, kdy bude přijat tzv. daňový balíček. Proto momentálně hrozí, že i tento nejnovější pokus vyřešit církevní restituce ztroskotá. Pokud to byl záměr některých politiků, potom se jim ho zatím daří naplňovat.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele