Do těchto souvislostí je potřeba zasadit výroky, že si prezident ponechá pravomoc jmenovat nové profesory a nepřenese ji na ministra školství. Takovéto úvahy se objevily v momentu, kdy Miloš Zeman odmítl jmenovat profesorem Martina Putnu. Bez změny ústavy je to vyloučené. Maximálně může dojít k tomu, že hlava státu profesory jmenuje, ale dekrety jim osobně nepředá. V praxi se to ukázalo v už zmiňovaném případu Martina Putny.
Zopakování tohoto postupu zažili jeho kolegové, kteří převzali dekrety od ministra školství Marcela Chládka. Hlava státu se omluvila kvůli náročnému programu. Vzhledem k napjatým vztahům prezidenta s částí akademické obce není překvapením, že se slavnostní předání dekretů nepodařilo sladit s prezidentovými aktivitami. Byť to může být vnímáno jako neuctivé gesto, není to v případu jmenování profesorů nejdůležitější.
Podstatné je, aby Miloš Zeman neodmítal podepsat profesuru lidem, se kterými si není názorově či lidsky příliš blízký. Podle platných pravidel je jeho role spíše formální. Svým podpisem by měl stvrzovat, že celý proces splnil všechny náležitosti předepsané zákonem o vysokých školách.
V případě závažných pochybností by se teoreticky mohl dotázat ministra školství, nebo příslušné univerzity. Byť je velmi nepravděpodobné, že by k něčemu takovému měl důvod. Konkrétně kvůli velmi rozsáhlé a přísně kontrolované proceduře, kterou musí uchazeč o titul profesora projít. Zároveň tím posledním filtrem je ministerstvo školství. To má možnost návrh na jmenování vrátit v případě, že neodpovídá příslušnému zákonu.
Měnit tento systém by se dalo považovat za omezování autonomie akademické obce. Proto by prezident republiky neměl jmenování profesorů odmítat. Mohl by lobovat mezi zákonodárci, aby tuto formální pravomoc přenesli na někoho jiného. Například by to mohli dělat představitelé jednotlivých vysokých škol.
To, že jmenovací dekrety podepisuje prezident, je výrazem prestiže, která je profesorům přisuzována. Současná hlava státu některými svými výroky a postoji vyvolává dojem, že se ji snaží snížit.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz