Na základě tohoto prezidentova rozhodnutí bylo podle informací Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana zastaveno vyšetřování celkem 327 případů. Týká se to například kauz Union banky, soudce Jiřího Berky, nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě, fondu Trend, nebo H-Systému. V některých případech není ještě toto rozhodnutí pravomocné. Znamená to, že se jím momentálně zabývají soudy vyšší instance.  

Naopak pro Ústavní soud je tento problém definitivně vyřešen. U většiny žen a mužů v talárech převládl názor, že nedisponují pravomocí přezkoumávat vyhlášení amnestie Václavem Klausem. Zároveň je třeba dodat, že hned tři soudci včetně Pavla Rychetského zastávají jiný názor. Miloslav Výborný má zase výhrady ke zdůvodnění verdiktu.  

Spor se rovněž vedl v odborných kruzích. Konkrétně o to, zda lze považovat rozhodnutí o amnestii za právní předpis a zda ho lze soudem přezkoumat. Výrok Ústavního soudu dává za pravdu těm, kteří tvrdili, že to možné není.  

Přesto by se mohli ústavní soudci Klausovou amnestií ještě zabývat. Tvoří totiž součást žaloby týkající se velezrady. Hlava státu má podle platné ústavy na udělení amnestie nárok a nemusí své rozhodnutí nikomu vysvětlovat. Platí to ale až po jejím vyhlášení. Tedy v momentu, kdy se pod jejím návrhem objeví podpis premiéra. Není pravda, že Petr Nečas neměl na vybranou a podpis pod amnestii musel připojit. Kdyby tomu tak bylo, potom by požadavek jeho spolupodpisu byl zbytečný.  

Takže spornou amnestii nelze korigovat zpětně, naopak před jejím vyhlášením to učinit lze. Proto by ji měl obhajovat nejenom Václav Klaus, ale také Petr Nečas. Například v Brně před Ústavním soudem v rámci jednání o velezradě.