Řeč je o novele zákona o platech ústavních činitelů. Pravidla pro jeho výpočet byla nastavena jako násobek průměrného příjmu v nepodnikatelské sféře. Jeho vývoj má kopírovat v pevně daném poměru i základní mzda politiků, soudců, nebo šéfů státních úřadů.

Kdyby průměrná mzda rostla, zvyšoval by se příjem ústavních činitelů a platilo by to i opačně. Na první pohled jednoduchý systém by měl fungovat bez problémů.

Nezbytnou podmínkou k tomu je, aby pracoval se správnými čísly. Nemám na mysli koeficient, který je jednoznačně zákonem daný. Řeč je o základu, který se násobí.

Ten by měl vycházet z dat statistického úřadu a měl by být vyhlášen ministerstvem práce a sociálních věcí.

Litera zákona byla sice naplněna, ale podle rozhodnutí Nejvyššího soudu chybným způsobem. Do výpočtu průměrného platu v nepodnikatelské sféře byly totiž započítány i zkrácené pracovní úvazky. Způsobilo to, že výše průměrného platu byla nižší, než kdyby se zahrnuly pouze tzv. plné úvazky.

Podle verdiktu Nejvyššího soudu tím byli ústavní činitelé ochuzeni o tisíce korun měsíčně, což si podle rozsudku vyžaduje nápravu.

V praxi by měli například dostat poslanci přidáno dalších 5000, nebo prezident republiky 13.000 korun. Platy ústavních činitelů opět získaly publicitu, o což politici zrovna nestojí.

Pozornosti veřejnosti a negativních reakcí na růst jejich příjmů se jen tak nezbaví. V následujících dnech se dá totiž očekávat polemika, zda se má chyba napravit i zpětně.

Zákonodárců by se to týkat nemělo. Ti měli řadu let základní příjem zmrazený. Neodvíjel se tudíž od průměrné mzdy, ale byl jednoznačně stanoven konkrétní částkou. To neplatí o příjmech soudců, kterým by mohl být rozdíl mezi chybným a správným výpočtem za několik let doplacen.

Jak dokazuje verdikt Nejvyššího soudu, i zdánlivě jednoznačný pojem, za který lze považovat statistickým úřadem vyjádřený průměrný příjem v nepodnikatelské sféře, lze vykládat různým způsobem. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.