Vzhledem k jeho vystoupením, ve kterých kritizoval poměry ve vazbě, by se očekávalo, že návrhy budou zaměřeny na oblast vězeňství. Do dolní parlamentní komory však dorazily normy, které se týkají daní, příspěvků na děti, případně hrazení antikoncepce. O detaily jednotlivých návrhů je zbytečné se zajímat, protože jejich šance na projednání je velmi malá. Alespoň místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek tvrdí, že bez přítomnosti předkladatele není možné zmiňované normy projednávat. Vzhledem k tomu, že Rath i nadále vykonává poslanecký mandát z vazební věznice, je jeho přítomnost při jednání sněmovny prakticky vyloučená.  

I když by tomu tak teoreticky nemuselo být v následujících týdnech nebo měsících. Podle informací od státního zástupce Petra Jiráta by měla být v lednu hotova obžaloba. Mimo jiné to znamená, že už by měly být zdokumentovány všechny potřebné důkazy. Což vylučuje ovlivňování svědků. V pozici Davida Ratha je rovněž nemožné, aby pokračoval v trestné činnosti založené na manipulacích s veřejnými zakázkami. Takže tyto dva vazební důvody by mohly patřit minulosti. Zbývá poslední, a tím je obava z případného Rathova útěku. Podle rozhodnutí příslušného soudu je natolik pádná, že se bývalý středočeský hejtman patrně na svobodu v dohledné době nepodívá.  

Alespoň ze zdůvodnění, kterým soudce obhajoval Rathovo setrvání za mřížemi, to vyplývá. Píše se v něm mimo jiné o tom, že hrozba několikaletého trestu může být sama o sobě motivací k útěku. Zároveň se ve zmiňovaném textu uvádí, že Rath měl uvažovat o uložení peněz v zahraničí, případně o koupi nějaké firmy. Soudce vyvodil z častých zahraničních cest bývalého středočeského hejtmana, že by mimo Českou republiku mohl mít celou řadu kontaktů, které by útěk a následné skrývání před spravedlností usnadnily.  

Je tudíž velmi pravděpodobné, že na začátku příštího roku zamíří David Rath do soudní síně z vazební věznice. Od jeho květnového zadržení k soudnímu procesu může uplynout relativně krátká doba. Což může vypovídat o kvalitní práci vyšetřovatelů i státního zástupce. Pochopitelně až u soudu se ukáže, zda je tomu skutečně tak. Obžaloba se z velké části opírá o odposlechy a nahrávky, které dokumentují trestnou činnost. Zároveň se policii podařilo získat mezi obviněnými spolupracovnici. Ta pomohla vyšetřovatelům objasnit systém manipulování se zakázkami, roli jednotlivých aktérů v něm a rovněž způsob korumpování.  

V případě Davida Ratha má obžaloba ještě jeden poměrně silný trumf. Tím je chycení přímo při činu. Konkrétně v momentu, kdy si v krabici od vína nesl několik milionů korun, které měl inkasovat za zmanipulování zakázky na opravu zámku v Buštěhradu.  

Rathovi právníci se pochopitelně snaží verzi obžaloby zpochybnit ve prospěch svého klienta. Nejnověji tvrdí, že policie zatajila soudci, který rozhodoval o Rathově vazbě, část odposlechů svědčících o jeho nevině. Podle advokáta Romana Jelínka prý mají dokazovat, že Rath netušil, co je v krabici od vína. Jelínek se domnívá, že došlo k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby, a proto podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová Jelínkovo tvrzení odmítá a tvrdí, že k žádné manipulaci s odposlechy nedošlo.  

Jak silné jsou důkazy svědčící o Rathově vině, se rozhodne až u soudu. Ten by bývalého středočeského hejtmana mohl poslat až na dvanáct let do vězení. I když není pravděpodobné, že by byl exemplárně potrestán na úrovni horní hranice příslušné trestní sazby, je reálné, že by měl několik let strávit za mřížemi.  

Pokud se nevzdá do té doby mandátu, zapíše se do historie jako první člověk, který vykonával poslaneckou funkci z vězení. Což podle názoru právních expertů není prakticky možné. Zároveň je však vyloučené, aby kvůli uvěznění Rath o mandát přišel.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele