Klíčovým momentem ministerského podání, jak ho představily Lidové noviny, je požadavek, ať je privatizace z roku 1999 zrušena. Majetek se tedy má navrátit státu. Něco takového přece nemůže ministr financí Miroslav Kalousek myslet vážně, napadne prostého čtenáře. Vždyť manažeři, které chce Kalousek obvinit, už mezitím své akcie Mostecké uhelné společnosti prodali a mostecké doly dnes patří novému majiteli, Pavlu Tykačovi a jeho firmě Czech Coal.

Když tedy běžný čtenář zprávu Lidových novin domýšlí, pak dojde k tomu, že se ministerstvo financí hodlá v případě dolů zachovat stejně jako se třeba chová policie v případu ukradeného auta. Vůz zabaví, i když ho současný majitel sám neukradl a koupil od zloděje nebo jeho prostředníka. V případě dolů si ovšem lze něco podobného představit jen velmi obtížně. A pokud si takový výsledek justičního procesu představíme, tak logicky napadá otázka, co asi bude stát s mosteckými doly dělat.

Na první pohled chvályhodný ministerský postup ovšem v sobě skrývá důležitější otázku, proč právě teď. Česká republika totiž třináct let ignorovala škody, které stát divokou privatizací Mostecké uhelné společnosti utrpěl. Dokonce se ani nehlásil o to, aby získal peníze zpátky, když ho k tomu vyzývala švýcarská prokuratura. Dnes se tedy stát reprezentovaný ministerstvem financí probudil a každého logicky napadne, jestli v tom není nějaký skrytý účel.

Pokud se stalo v energetice tento měsíc něco důležitého, pak to bylo prohlášení společnosti ČEZ, že prodává elektrárny Počerady a Chvaletice. Svým způsobem jde také o privatizaci. Státní gigant se chce zbavit uhelných elektráren, které každoročně vydělávají částky v řádu miliard korun.

Přihlásili se také dva zájemci. Prvním je Energetický a Průmyslový holding, který patří finančním skupinám PPF a J&T. Vedle toho má zájem také Pavel Tykač a jeho Czech Coal. Zvlášť Tykačovi se není co divit, že má zájem o zlatou slepici. Elektrárna Počerady stojí na kraji dolu Vršany, který patří Czech Coalu. O tom, jak se dá vydělávat na tom, že mám elektrárny přímo v důlní oblasti, svědčí samotný ČEZ.

Dá se ovšem předpokládat, že ČEZ by raději elektrárny prodal Energetickému a Průmyslovému holdingu. V posledních třech letech s ním uzavřel řadu pozoruhodných obchodů, díky kterým se z holdingu stal významný hráč v tuzemské energetice. Získal totiž Pražskou teplárenskou, Elektrárnu Opatovice a německý důl Mibrag.

Tři týdny po oznámení, že se elektrárny Počerady a Chvaletice budou prodávat, tedy podává ministerstvo financí trestní oznámení na manažery, kteří před třinácti lety privatizovali Mosteckou uhelnou společnost. Pokud jeho záměr vyjde, přijde Czech Coal o mostecké doly. Nakonec, k čemu mu bude počeradská elektrárna, když přijde o doly na jejím úpatí.

Celé to může být náhoda. V každém případě se tím oslabuje pozice Czech Coal a posiluje postavení PPF a J&T při privatizaci Počerad a Chvaletic.

Privatizovat nebo zestátnit, tak tedy otázka nestojí, přinejmenším v tuzemské energetice. Obojí se totiž dá dělat najednou.

U zmíněných obchodů a konfliktů zůstává stranou jediné, a tím je zájem občanů České republiky. Teoreticky ho hájí právě ministr financí, který si najednou vzpomněl, že stát musí vymáhat svou ztrátu z privatizace Mostecké uhelné společnosti. Zároveň svým postupem oslabuje soutěž při privatizaci elektráren. Dostavit se může velmi nepříjemný výsledek. Státní ČEZ prodá pod cenou elektrárny a doly se státu zpátky nevrátí.

V každém případě se dál zamlžuje otázka po budoucnosti české energetiky. Rizika budoucích měsíců dobře ukazuje případ opatovické elektrárny, která patří Energetickému a Průmyslovému holdingu a které dodává uhlí Czech Coal. Tykačova firma zastavuje v rámci konkurenčního boje dodávky a požaduje výrazně, až dvojnásobně vyšší cenu za uhlí. Energetický a Průmyslový holding zvažuje, že bude dovážet uhlí z německého dolu Mibrag. Tím se cena může zvýšit až na úroveň, kterou požaduje Czech Coal. Obyvatelé Hradce Králové a Pardubic, které opatovická elektrárna zásobuje teplem tedy mají dvě vyhlídky, obě špatné. Buď budou v zimě mrznout, anebo si za teplo připlatí.

Zmíněné riziko se přitom netýká jen občanů východočeských metropolí, protože Czech Coal těží v Česku třetinu hnědého uhlí a jeho výpadek nejde nahradit, dokonce ani z Mibragu. Válka energetiků, kterou věští poslední zprávy, je tedy na spadnutí. Je dost pravděpodobné, že se na jejím konci výrazně změní majetkové poměry ve zdejší energetice. Také se ovšem dá čekat, že transakční náklady zaplatí občané.  

Publikováno se souhlasem vydavatele.