Podle zveřejněných údajů vzrostla v květnu 2022 cenová hladina meziročně o 16 %. Inflace se tak dále znatelně zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 15,7 %.

Květnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o zhruba jeden procentní bod rychlejší. V kladném směru na odchylku inflace působily všechny její složky s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela jádrová inflace, znatelně k ní přispěly také ceny pohonných hmot. Ceny potravin a regulované ceny byly ve srovnání s jarní prognózou jen mírně vyšší.

V jádrové inflaci se projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna složitou situací v dodávkách materiálů a komponent a rostoucími cenami ropy, stejně jako kulminací mimořádně silných domácích nákladových i poptávkových tlaků. Ty jsou zřetelné zejména u cen spotřebního zboží v rámci jádrové inflace, a to zejména v oblasti oděvů, obuvi, bytového vybavení a vybavení pro volný čas. V rámci cenového jádra se blíží k vrcholu příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Značně rychlý růst regulovaných cen odráží podle očekávání pokračující zvyšování účtů za plyn a elektřinu pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty přitom přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražování ropy vlivem pokračujícího válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.

Podle základního scénáře jarní prognózy měla inflace počínaje květnem kulminovat na hladině kolem 15 %. Pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a vysoká jádrová inflace podle prognózy přetrvají po zbytek letošního roku a udrží inflaci na dvouciferných hodnotách. Prognóza očekává, že inflační tlaky se začnou v průběhu letošního roku snižovat díky odeznívání aktuálně vysokého růstu dovozních cen, poklesu domácích ziskových marží a udržení mzdového růstu na uzdě. V příštím roce se nákladové tlaky dále zmírní v důsledku stabilizace a následného mírného poklesu dovozních cen. Ke snížení inflace pod 10 % začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 CZK/EUR. Rozhodná měnová politika ČNB současně pomáhá ukotvovat inflační očekávání firem i domácností. Díky tomu bude inflace v příštím roce klesat k 2% cíli.

Zveřejněná data o inflaci za květen představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky oproti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB. Se základním scénářem prognózy je přitom konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny letošního roku.

Petr Král
ředitel sekce měnové

Vyšlo na webových stránkách České národní banky