Jedno mají analýzy propadu levice u nás i ve světě společné. Doporučují návrat. Tedy krok zpět k politice sociální spravedlnosti, jejímž středem budou rovnovážně zájmy státu a jeho občanů. Zvláště lidí práce, dětí, rodin, penzistů, tedy ne elit. V tom je jasno. Stejné jasno je v programu, na kterém by levice současnosti měla stavět. Ten musí reflektovat výzvy, které klepou na dveře, Jako například blížící se robotizace práce a nezbytnost hledání alternativního zaměstnání pro stále větší okruh lidí. Patří sem i řešení trendu rozevíracích se nůžek v příjmech a mnohé další zrající problémy dneška. Programových bodů, kterých je levice povinna se rázně chopit, je dlouhá řada. Ne o nich ale chci tady psát.

Trápí mne, že zatím nevidím kdo a jak se do nezbytné práce pustí. U nás doma po volbách platí, že zavedení čelní reprezentanti levicových směrů české politiky setrvávají na svých postech a co víc, jménem levice mají nadále pracovat mezi poslanci. Nebudu sám, kdo to pokládá za obrovskou chybu. I kdybych věřil, že hnutí řadových členů ČSSD, či KSČM zvolí do čela nové lídry, bude jejich vliv na politiku země logicky nulový! Tak to prostě je a noví lídři si budou muset počkat až na další volby. Jenže i ty nejlepší úmysly, návrat ke svým voličům, získávání nových, proklamace skutečně levicových témat a tak dál stačit nebude. Naše současná levice bude totiž za sebou vláčet staré a stále těžší závaží. Vlastní minulost. Pošramocenou a voličskému jádru země neustále připomínanou nelevicovými soupeři. Zdá se proto, že pokud chce být nová levice úspěšná, alespoň u nás doma, měla by začít působit na novém a sjednoceném základě. Tedy nikoliv na bázi současné ČSSD a KSČM, ale na základě nového politickém subjektu, jakési moderní, či nové levice! Myslím si, že takový projekt má smysl, že bude napříč generacemi voličsky přitažlivý a hlavně, že má šanci levicovou politiku plně rehabilitovat! Naivní? Nemyslím si. Nezbytné!

Petr Sedláček

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.