Jistou výjimkou z tohoto stylu psaní jsou Ecovy novinové příspěvky a články. Shromáždil je do několika knih, např. Minimální deník či Sedm let přání. Eco je ve svém psaní pro periodika samozřejmě mnohem lapidárnější, nevyhýbá se intelektuálním odkazům, ale šetří s nimi a přizpůsobuje je předpokládanému čtenáři a jeho chápání. Kromě toho je v nich poměrně častý, byť jen tichý a nenápadný humor, tedy koření, jímž Eco nikdy neplýtvá.

Kniha Od hlouposti šílenství navazuje na předchozí soubor novinových glos a poznámek, které vyšly pod titulem Poznámky na krabičkách od sirek, z níž jsme zde též svého času citovali. Autor jde za a nad rámec tehdejších textů (zejména z 90. let) a dovádí své úvahy o hlouposti a šílenství světa de facto až do konce svých dnů. Jeho způsob uvažování a psaní je nejen opulentní, ale především vedoucí k náležitému zamyšlení, což je přesně to, co od knihy toho druhu právem čekáme a v čem Eco nikdy nezklamal.

Tekutá společnost

Je známo, že myšlenka modernity nebo také „tekuté“ společnosti pochází od Zygmunta Baumana. Těm, kteří chtějí pochopit různé logické důsledky tohoto konceptu, může posloužit kniha Stát v krizi (Zygmunt Bauman, Carlo Bordoni, Stát v krizi, z angličtiny přeložila Barbora Votavová, Broken Books, Olomouc 2015), v níž Bauman diskutuje s Carlem Bordonim o tomto a jiných problémech.

Tekutá společnost začíná získávat obrysy v rámci proudu, který nazýváme postmodernismem (což je mimochodem „zastřešující“ termín, který v sobě ne vždy koherentně soustřeďuje různé fenomény, od architektury po filozofii a literaturu). Postmodernismus znamenal krizi „velkých vyprávění“, která věřila, že mohou světu nadřadit určitý model fungování; vyžíval se v hravém či ironickém přehodnocování minulosti a na různých místech se protínal s impulzy nihilismu. Podle Bordoniho je však i postmodernismus ve fázi úpadku. Měl dočasný charakter a překonali jsme jej téměř bez povšimnutí a jednou bude předmětem studia jako preromantismus. Sloužil pouze jako signál nastupujícího obratu, představoval jakýsi přechod od modernity k zatím bezejmenné přítomnosti.