Norští právníci Evy Michalákové podali návrh na přezkoumání rozhodnutí krajské komise norské sociální služby Barnevern, kterým žádají o vrácení dětí Michalákových do péče matky. Jedná se o žalobu, kterou ministr zahraničí Lubomír Zaorálek podmínil diplomatickou intervenci ČR v případu (vyjádření pro ČT z 11. 12. tohoto roku).

Právníci Michalákové v ČR se v souvislosti s tím na ministra Zaorálka obrátili a požádali ho o závazné ujištění, že podnikne aktivní kroky na pomoc Michalákových i v případě, že žaloba nebude úspěšná a přitom nebude obsahovat v Česku akceptovatelné odůvodnění.

„Jinými slovy jsme ministra Zaorálka požádali o ujištění, že Česká republika bude případné negativní rozhodnutí komise považovat za vyčerpání všech opravných prostředků. A že bude i nadále aktivně působit ve prospěch návratu Denise a Davida domů v souladu s usnesením sněmovny ze dne 9. prosince 2014,“ uvedl právní zástupce Michalákové v ČR Pavel Hasenkopf. „Ministra Zaorálka jsme současně požádali o upřesnění, co měl na mysli, když mluvil o diplomatické intervenci. S ministerstvem zahraničí jsme připraveni spolupracovat.“

Žaloby lze podávat opakovaně až do dosažení svéprávnosti dítěte a formálně vzato nemůže být tento opravný prostředek nikdy vyčerpán. Jedno "kolečko" včetně všech odvolání a dovolání je podle Hasenkopfa záležitostí jednoho roku až dvou let. Denis a David Michalákovi jsou přitom v norské pěstounské péči již tři roky, aniž by měli možnost vídat matku častěji než dvakrát do roka, letos ji dokonce v rozporu s původním rozhodnutím norských úřadů viděli jen jednou. Do rozhodnutí o případném návratu dětí do rodiny přitom v Norsku mluví i pěstouni a úspěšnost žalob je minimální.

Případ Evy Michalákové mezitím získává mezinárodní rozměr. Zdaleka se nejedná o ojedinělý případ, kdy děti zůstávají v pěstounské péči, přestože pominuly důvody k jejich odebrání biologické rodině, nebo se tyto důvody nepotvrdily.

Poslankyně Jitka Chalánková, která ve sněmovně prosadila zmíněné usnesení, potvrzuje, že je v kontaktu s politiky a úředníky z dalších středoevropských a východoevropských států, jejichž občané v Norsku a dalších severských státech bojují o své děti stejně jako Michaláková. Své další kroky chce koordinovat mimo jiné se slovenskou zmocněnkyní před Evropským soudem pro lidská práva Maricou Pirošíkovou.

 „Tento případ není excesem, ale systémovou chybou sociálně-právní ochrany v Norsku, která potlačuje vztah dětí a jejich biologické rodiny, aniž by k tomu existovaly relevantní důvody. Norsko tím porušuje mezinárodní principy ochrany základních lidských práv. Není například akceptovatelné, aby rozhodnutí o vrácení dětí do péče matky ovlivňovali pěstouni, kteří jsou ve střetu zájmu už tím, že na děti pobírají velké sumy peněz a děti jsou pro ně zdrojem obživy. Pěstounskou péči nelze zaměňovat s adopcí,“ zdůraznila Jitka Chalánková.

Usnesení českého parlamentu komentovala i Marica Pirošíková: „Vítam uznesenie poslaneckej snemovne, ktorého obsah plne korešponduje s rezolúciou Parlamentného zhromaždenia Rady Európy, prijatou 30. novembra 2012, č. 1908 (2012) o ľudských právach a fungovaní rodinných súdov v štátoch Rady Európy. Parlamentné zhromaždenie v nej vyjadrilo svoje znepokojenie nad fungovaním rodinných súdov v niektorých členských štátoch Rady Európy  a osobitne nad prípadmi detí odňatých proti vôli ich biologických rodičov v rozpore s právom na rešpektovanie rodinného života a zásadami spravodlivého súdneho konania. Zhromaždenie zdôraznilo, že deti majú byť oddelené od svojich rodičov len za mimoriadnych okolností a vyzvalo členské štáty, aby zabezpečili, že vnútroštátne konanie o osvojení a umiestnení detí do náhradnej starostlivosti bude v súlade s princípmi zakotvenými v Dohovore o ochrane ľudských práv a základných slobôd. Česká poslanecká snemovňa prijatím uznesenia preukázala, že dodržiavanie základných ľudských práv tých najzraniteľnejších osôb, akými sú deti, jej nie je ľahostajné.“

Anglický překlad usnesení poslanecké sněmovny odejde v nejbližších dnech parlamentům všech členských zemí Rady Evropy.

***

David a Denis Michalákovi byli před třemi roky odebráni české matce žijící v Norsku pro podezření z užití násilí a sexuálního zneužívání a umístěni do pěstounské péče. Matka od začátku obvinění kategoricky popírá a v otázce použití násilí přiznává jen běžné výchovné plácnutí. Původní udání ze školky a od přechodné pěstounky později nepotvrdila ani norská policie, ani lékařské zprávy a v nejzávažnějších obviněních dokonce nepadlo ani trestní oznámení. Přesto děti i nadále zůstávají v pěstounské péči norské rodiny a matka se s nimi smí vídat jen dvakrát ročně na dvě hodiny. Právo na kontakt je upřeno i dalším příslušníkům rodiny Michalákových, kteří žijí v České republice. Aktuálně hrozí, že matka bude rodičovských práv zbavena úplně a děti budou dány v Norsku k adopci. 

Případ Michalákové není výjimečný, podobné případy rodinných tragédií a spory s norskou sociální službou Barnevern řeší i další středoevropské a východoevropské země.