Přemysl Votava: Američané nad Prahou

12.02.2020 20:13 | Zprávy

Jsou události, které se u nás nepřipomínají, nehodí se totiž do politické režie. Proto se dělá, že se to vůbec nestalo, případně se dějiny upraví.

Přemysl Votava: Američané nad Prahou
Foto: archiv
Popisek: Přemysl Votava, Národní socialisté

Hledají se jiné zástupné události, proto kácíme sochy hrdinů, přebarvujeme dějiny. Kdo dnes vzpomene, že před 75 lety - 14. února 1945- padaly americké bomby na Prahu?

Praha tehdy hořela, sanitky i hasiči s houkáním projížděly městem. Zoufalí lidé hledali své děti. Kdo to dnes ví? Ten den našla smrt u Emauz i hudebně nadaná 16letá Eva Ladová, dcera Josefa Lady. Nebyla jedinou…

Přitom v únoru 1945 byl konec války již v dohledu. Velkoněmecká Říše mlela z posledního. Rudá armáda bojovala na území Německa, Svobodův 1. čs. armádní sbor již osvobozoval Československo. Na Krymu skončila Jaltská konference (4.-11.2) zaměřená k poválečnému uspořádání světa. Státníci Stalin, Roosevelt, Churchill si podali ruce. Svět se těšil na mír.

14. února 1945, několik dní po Jaltě, 8. armáda USAAF poslala nad Německo kolem 2000 letadel. Cílem tohoto náletu se stalo město Drážďany. které neměly žádnou strategickou hodnotu, přesto měly být zničené. Nálet nepřežilo 50 000 lidí.

Dalším cílem byla Praha. 60 létajících pevností B-17, svrhlo 152 tun pum. Nálet si vyžádal kolem 700 mrtvých a 1400 zraněných. Praha vedle civilních obětí, sčítala i veliké materiální škody, kolem stovky domů bylo zcela zničeno, stovky dalších těžce poškozeno. Zcela shořel vzácný benediktinský klášter Na Slovanech, byla zničena veliká židovská synagoga na Vinohradech.

A tak i po 75letech se vznáší velké otazníky nad smyslem tohoto amerického únorového náletu nejen na Drážďany, ale i na Prahu. Desetitisíce lidí v závěru války zcela zbytečně zahynulo. Byly zničeny historické skvosty. Některé proluky v Praze zmizely teprve nedávno. Byla to jen malá kapička hrůzy, kterou prožívali lidé ve Varšavě, Stalingradě, Leningradě... Ale i tak zřejmě zbytečná.

Praha byla cílem amerických náletů následně i v březnu 1945. Cílem se staly zejména libeňské a vysočanské továrny. I tento nálet přinesl další stovky obětí. Týden před koncem války byla zničena i plzeňská Škodovka. Ten spěch ke konci války budí stále otazníky. Mělo to změnit průběh války, nebo šlo spíše o poválečné rozdělení světa. Po Jaltě se už vědělo, kam bude Československo patřit. A zde bude nejspíše ta pravda…

Letos si budeme připomínat 75. výročí konce 2. světové války. Poslední pamětníci odcházejí. Kdysi někdo moudrý řekl: „Historie není, pokud není připomínána“.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Andrej Babiš byl položen dotaz

Připravujete se na brzký konec v politice?

Aspoň na mě to tak přijde, když se ujímáte zpět Agrofertu. A je to tedy tak, že ten svěřenecký fond byl jen taková klička jak šikovně obejít zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

14:08 Petr Brandtner: Další podpásovka v „kauze Ševčík“

Pondělní Seznam Zprávy přinesly další z řady článků týkajících se osoby a osudu doc. Miroslava Ševčí…