Bezradní komentátoři ČT nám, zkoprnělým divákům, uváděli v přímém přenosu událostí z hlavního města USA z Washingtonu. Nevěřícně jsem se díval, jak mnohatisícový dav demonstrantů s americkými vlajkami vzal ztečí washingtonský Kongres, sídlo amerických zákonodárců. Bezmocné bezpečnostní síly, které měly zajistit ochranu slavnostního zasedání zákonodárců, zkolabovaly pod prvním náporem demonstrantů. V přímém přenosu zněla střelba, výbuchy, řinkot rozbíjeného skla. A také záběry jak po lanech demonstranti vnikali do samotné budovy, obsadili kanceláře i zasedací prostory Kongresu. Fotografie z této okupace obletěly svět. Příjezd sanitek byl předzvěstí prvních obětí. Zastřelená demonstrující veteránka americké armády A. Babbitová se stala smutným symbolem těchto událostí. Teprve v nočních hodinách přivolaná Národní garda obnovila pořádek, ale ne reputaci americké demokracie.

Na tu tříkrálovou středu hned tak svět nezapomene. Dává nám připomenout i události ze září 2001. Svět tehdy odsoudil tento barbarský útok na USA. Dnes je to naopak ostuda pro USA, pro zemi, která je nám i světu vydávána za vzor demokracie. Země, která se snaží určovat pravidla demokracie. Tedy přesněji: „někoho pochválí, druhému přidělí sankce“. USA, to je stále nejmocnější světová ekonomika, ale i armáda světa. Přesto připomínám to známé: „Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“. A to se stalo!

Mnohá poslední vyjádření prezidenta Trumpa k povolební situaci v USA místo k porozumění spíše vyhrocovala napětí. Dlouhodobě to směrovalo k těmto událostem, Amerika se rozdělila. Již v minulém roce v americké společnosti rostlo rasové napětí. Demonstrace získávaly na síle.

Je nutno také připomenout, že již samotné prezidentské volby byly v mnohém zpochybňovány. Také korespondenční hlasování přinášelo spíše pochybnosti. Je skoro úsměvné, jak již v průběhu sčítání se oba kandidáti cítili vítězi. A tak se stalo, že mnozí zmatení zahraniční politici posílali své gratulace. Mnozí z těchto gratulantů byli tou volbou tak zmateni, že pogratulovali radši hned oběma kandidátům.

Ani po dvou týdnech sčítání nikdo nevěděl, kdo vlastně je vítězem, kdo ty volby vyhrál. Několikráte se přepočítávalo. Když se konečně dopočítali, tak prezident Trump svoji porážku neuznal, naopak volby zpochybnil jako zmanipulované. Nabídl tak svým kritikům srovnání i s tím Běloruskem.

Americkému prezidentovi Trumpovi schází respekt k výsledkům voleb. Ale aby v tom Trump nebyl sám. Také u nás se s tímto jevem velice často setkáváme… Hned dnem vyhlášení výsledku volby je vítěz terčem útoků opozice, tedy těch neúspěšných. Náš pan prezident, či český premiér mohou o tom vyprávět…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele