Dnes i ten největší škarohlíd přiznává, že naše republika vzkvétá. Bývalá šeď měst i vesnic dostává novou barevnost, také naše výdělky rostou, starobní důchody již nejsou almužnou. Chlubíme se nejnižší nezaměstnaností v celé EU. Supermarkety nestačí náporu kupujících. Zimní dovolenou trávíme v Alpách, v létě jsme často v exotických destinacích. Nezakrýváme, že ne všechno se třpytí. Bojujeme za svoji plnou suverenitu. Na poli domácí ekonomiky, hledáme cestu k oživení venkova. Česká republika to není jen Praha, to je i plnohodnotný život i v té poslední podhorské obci.

Také v EU nás chválí, plácají nás po ramenech, jací jsme to chlapíci… přesto doporučuji nenechat se ukolébat. Z  jejich rétoriky cítíme faleš, jsme pro ně stále jen ti „druzí z Východu…“ Tedy laciná pracovní síla a  místo pro odbyt jejich výrobků a služeb.  Když nás potřebují, tak nás poplácávají… Zároveň  v Bruselu rozhodují, co pro nás je a co není správné.  I jejich  politika sankcí vůči Ruské federaci, nebyla upřímná, zcela jednoznačně jde proti našim tradiční obchodním vztahům s Ruskem. Tedy proti našim ekonomickým zájmům ! I zde musíme hlasitě připomínat naši suverenitu.

Letošní rok byl pro nás výjimečný, oslavy zrození republiky byly nejen v každém městě, byly  i v té nejmenší vesnici. I dnes, dva měsíce po znovuotevření Národního muzea, stojíme hodinové fronty před vstupem do této historické budovy. Denně přijíždí školní výpravy i lidé z těch  nejvzdálenějších  měst i vesniček. 

Miliony turistů z celého světa oceňují nejen krásy naší vlasti, naši kulturu, historii, ale i slovanskou pohostinnost a upřímnost. Dnes postupně doháníme ty „bohatší,“ ekonomicky vyspělé západní státy, které mnohdy zbohatly na své koloniální minulosti a  tak velice  často rozhodovaly i  o bytí či nebytí jiných států. I my máme své historické zkušenosti a ty jsme jim také nedávno připomenuli. Každému také říkáme, nikoho jsme nekolonizovali, ale to své,  jsme vždy  důrazně hájili.  Nestavěli jsme před protiruské legie, naopak naši hrdinové umírali na všech frontách druhé světové války za svobodu svou i jiných národů…     

Již jsme si zvykli, že volby jsou demokratické, vítězí tedy vůle občanů ! Schází jen respekt k výsledkům voleb. Letošní přímá volba prezidenta, byla toho důkazem. Nerespektování vůle občanů, je pohrdáním demokracie, tedy návratem do minulosti. Proto připomínáme, věru stále těm stejným, že nenávist, či zaslepenost, nesmí být jejich programem. Jak to říkával prezident TGM, „ … tož demokracii máme, ještě mít tak ty demokraty ! “ Jak platné a výstižné pro dnešní dobu. Zejména pro ty stále stejné nespokojence.