Naši předkové svou vlast bránili i budovali. Byli nositeli, jak vzdělanosti, tak i duchovní obrody, český stát byl centrem křesťanské středověké Evropy. Naši předci bojovali za obnovu českého státu v dobách habsburské monarchie i nacistické okupace, stáli u zrodu Československa, nezlomila je ani mnichovská zrada západních spojenců. Nestali jsme se ani vazaly, ani spojenci Velkoněmecké říše. Nestavěli jsme legie k tažení na Moskvy…

Naši předkové svou vlast velice milovali a za její svobodu i bojovali. Jejich hroby jsou dnes trávou zarostlé, pomníky skácené, osudy hrdinů mnohdy zapomenuté. Hrdiny opět kádrujeme! Jsme ale stateční tak, jako oni? Žijeme v zajetí konzumu, supermarketů, ale ztrácíme svou národní identitu.

Žijeme v době, kde nic není svaté. Místo skutečných osobností, či skromných hrdinů, nám média vyrábí umělé celebrity velice pochybné kvality, přitom ten skutečný hrdina stojí někde v koutě. Divná to doba.

Ve stínu morálky, před zraky politiků, mizí klenoty české ekonomiky. Převážná část českého průmyslu a bankovního sektoru, je dnes v rukou zahraničního, převážně německého kapitálu. Místo tradiční výroby, která budila úctu celého světa, se stáváme pouhou montovnou, velkoskladem Evropy, snižuje se zemědělská produkce, česká vesnice ztrácí život. Vytvořené vysoké zisky zahraničních firem, jsou vyváděny mimo ČR.

Přes vysokou vzdělanost a tradiční řemeslnou zručnost, jsou naše mzdy nedůstojné, vedou k odchodu značné části vzdělaných odborníků do zahraničí. Diktáty z Bruselu se stávají trvalou součástí našeho života. Pro „novou Evropu“ se stáváme jen dobrým odbytištěm a zdrojem laciné pracovní síly. Demokracie je oklešťována, vyřčený jiný názor je skandalizován, umlčován. Ideologicky jsme strašeni Moskvou, Čínou, Koreou…

Čeští politici jsou zcela pasivní k obhajobě českých zájmů, navíc umocnění poslušnosti k Bruselu. Česká politika postrádá zásadní změnu, odvahu i razanci. Volby jsou všechno jiné, jen ne demokratické, kandidující strany nemají ani rovné šance. Po volebním divadélku, přijde opět slib politiků věrnosti k Bruselu.

Naši předkové v dobách ohrožení vlasti nebyli lhostejní… Proto byli i vězněni, pro vlast umírali. Cíl měli jediný, zájmy své vlasti na první místo!

Pokusme se to změnit!