Českoslovanský srpen 1968 je ale nutno vidět pohledem tehdy probíhající „studené války“, jejíž počátek lze datovat 5.březnem 1946 projevem W. Churchilla na univerzitě ve Fultonu v USA. V údobí „studené války“ (1947 – 1990) se svět pohyboval na pokraji atomového konfliktu. Válka v Koreji, blokáda Berlína, kubánská a suezská krize, válka ve Vietnamu, atd.  Také Československo se stalo v srpnu 1968 součástí velmocenských zájmů. Naši politici byli příliš důvěřiví,  až naivní. Neviděli svět reálným pohledem. V té době probíhala krvavá americká válka ve Vietnamu.... Byli jsme součástí Varšavské smlouvy, na západ od nás byl blok NATO. Upřímně řečeno Západ se k agresi Varšavské smlouvy postavil vlažně. Byl to pro ně souboj uvnitř  komunistického bloku.  Dokonce mu tento vývoj vyhovoval, byl mu velice ku prospěchu.  

Žádná agrese nenese omluvu, ani ta v srpnu 1968, ani ta ve Vietnamu, Iráku, či jiná. Přesto na agresi například ve Vietnamu v letech 1965 – 1973 máme dnes jiné měřítko. Právě v době  „Pražského jara“, zde bylo nasazeno 550tisíc amerických vojáků. Za dobu trvání této války padlo téměř 60tisíc amerických vojáků, ale také i miliony civilních vietnamských obětí. Na Vietnam bylo svrženo až neuvěřitelných 45milionů tun bomb, vedle napalmu a chemických zbraní. Zde se také uskutečnil největší válečný zločin USA. V březnu 1968 americká armáda zavraždila ve vietnamské vesnici My Lai, více než 500 civilistů, z toho 170 dětí... Fotografie plačící vietnamské dívenky zasažené napalmem, se stala symbolem amerických zločinů ve Vietnamu.

Začátkem září si připomeneme také počátek druhé světové války. Kdo dnes z provládních novinářů připomene, že po boku Německa zaútočilo proti Polsku i tři slovenské divize. Obdobné agrese se zůčastnilo Slovensko i v červnu 1941 proti Sovětskému svazu. Na 100tisíc slovenských vojáků bojovalo  na východní frontě. Za okupační slovenskou armádou zůstaly tisíce obětí… Jak asi bylo po této agresi československé vládě v Londýně? I to byla agrese, neprávem zapomenutá.

Dnes místo objektivního historického hodnocení srpnových událostí, jsme opět manipulování.  Mediální aréna hledá jakýkoliv důvod k protiruskému tažení, nevyjímaje útoků na ruské sportovce, umělce,  překáží i ta ruská zmrzlina a ruské vejce. Slovo ruské se musí škrtnout. Protiruská kampaň, se stala dobře organizovanou soutěží „v tom, kdo více plivne.“ Nepamatuji si v polistopadovém období podobnou hysterii. Srpnové agrese se přitom zúčastnily i další státy Varšavské smlouvy. Zde tak důslední nejsme, na tu jejich omluvu se čekalo také hodně dlouho. 

Přemysl Votava