Obdivovatelům rakouského mocnářství je připomenout, že za císaře pána a jeho rodinu muselo bojovat v 1. světové válce přes jeden a půl milionu našich občanů. Umírali na srbské, ruské, na italské frontě. Domů ke svým rodinám se jich nevrátilo na 150 tisíc, v každé naší obci je pomník obětem první světové války. Další desetitisíce vojáků se vrátilo zmrzačených. František Josef I. v Čechách nebyl oblíben, měl přezdívku „starý Procházka“, ta vznikla po zveřejnění fotografie císaře při slavnostním otevření nového mostu v Praze.

Obraz císaře musel za jeho panování viset v každé škole, na každém c.k. úřadu a jak víme ze Švejka, visel i v hospodě U Kalicha. Tu historku s obrazem mocnáře známe. Dle hostinského Palivce na něj „sraly mouchy“ a tak musel obraz na půdu. A hostinský Palivec za ty mouchy, šel na deset let do kriminálu. Měl nakonec štěstí, protože všichni ostatní museli rukovat na frontu, nevyhnul se jí ani těžkým revmatizmem postižený dobrý voják Švejk. Ani on Rakousko nezachránil.

Za tímto císařem stojí tisíce popravených českých vlastenců. Mnozí z nich, jen tak v hospodě u piva, řekli svůj názor na válku a pohotový rakouský soudce je hnal do vězení či rovnou na šibenici. V roce 1916 byl vynesen rozsudek smrti nad předními českými politiky Karlem Kramářem, Aloisem Rašínem, na rozsudek čekal i Václav Klofáč. Od popravy je zachránila jen smrt císaře Františka Josefa I. a amnestie nového císaře Karla I. Tisíce jiných to štěstí nemělo.

Aby toho falešného pohledu na dějiny nebylo málo, tak z panteonu Národního muzea bude odstraněn nacisty popravený novinář J. Fučík. Jeho místo zaujme císař František Josef I., hned vedle význačných osobností českého národa, jako je TGM, Jan Hus, František Palacký, Jan Amos Komenský, Karel Havlíček Borovský…

Přemysl Votava

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele