Klíčové bude, jakými spolupracovníky se nový ministr školství obklopí. Petr Gazdík si vybral například jako svého poradce Ondřeje Šteffla, což byla velmi špatná volba, protože je jakožto majitel firmy Scio ve střetu zájmů. Pan ministr bude muset nejprve vyřešit chybějící finance ve školství a nedostatek míst pro děti z Ukrajiny. Ostatní změny lze odložit na později. Příští školní rok bude pro všechny náročný i bez nich. Ministři školství dlouhodobě přehlížejí špatné pracovní podmínky učitelek mateřských škol. Učitelé základních škol marně volají po revizi inkluzivního vzdělávání. V Praze a Středočeském kraji chybí místa na maturitních oborech středních škol. Zároveň je zde nedostatek míst v základních školách pro žáky z Ukrajiny. V mateřských školách jsou příliš malé kapacity míst skoro v celé České republice, i v tomto případě je na tom Praha a prstenec kolem ní nejhůře.

Nepedagogickým pracovníkům škol se skokově propadly reálné mzdy. Jejich platy jsou přitom hluboko pod průměrnou mzdou v ČR. Platy pedagogických pracovníků se v rozporu s programovým prohlášením vlády v tomto roce snižují vůči slíbeným 130 % průměrné mzdy v České republice. Mzdy akademických pracovníků vysokých škol jsou často nižší než platy učitelů základních škol (obzvláště v případě odborných asistentů).

Nový ministr bude reprezentovat Českou republiku v době jejího předsednictví EU. Důležitá je tudíž jeho znalost cizích jazyků.

Velmi náročným úkolem, který před ministrem stojí, bude profesionalizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je třeba zvýšit transparentnost rozhodovacích procesů, například obnovit činnost odborných pracovních skupin, které byly bohužel zrušeny již za ministra Roberta Plagy. Od té doby je ministerstvo školství rájem lobbistů z aktivistických neziskovek a podnikatelů ve vzdělávání. Je s nimi provázáno i personálně.

Nový ministr by měl začít konzultovat změny ve vzdělávání s největšími školskými organizacemi, což jsou především školské odbory a Pedagogická komora. Tyto organizace například nemají zastoupení v expertním týmu k Hlavním směrům revize RVP ZV, což nemá v zahraničí obdoby, nemohly se ani účastnit práce nejužšího týmu při vzniku Strategie vzdělávání ČR do roku 2030+.

Na MŠMT by měl proběhnout personální audit. Některá oddělení mají příliš nízký počet pracovníků (například o více než 5 200 mateřských škol se starají pouze 3 zaměstnanci), jiná se ve své činnosti naopak překrývají (například tiskové oddělení a střední článek MŠMT, kde je zaměstnanců nadbytek). Obdobný audit, jaký proběhl v Cermatu, by se měl uskutečnit rovněž v dalších přímo řízených organizacích MŠMT, například v České školní inspekci nebo Národním pedagogickém institutu.