Pedagogická komora, z. s., vyzvala poslance, aby zamítli novelu zákona o pedagogických pracovnících, nebo ji vrátili vládě k přepracování. Hlavním nedostatkem návrhu je, že neobsahuje pojistky proti možnému zneužití. Novela umožní ředitelům škol, aby uznali kvalifikaci učitele lidem, kteří ji ve skutečnosti nemají. Rodič se tak ani nedozví, že jeho dítě učí člověk bez pedagogického vzdělání, protože bude z hlediska legislativy oficiálně považován za kvalifikovaného učitele.

„Prezentace novely ve stylu „odborníci z praxe do škol“ je zavádějící,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, „pokud navržená změna projde, bude moci učit kdokoliv cokoliv, v návrhu totiž chybí pojistky, které by zabránily tomu, aby například vystudovaný architekt učil češtinu nebo politolog matematiku.“

Novela umožňuje, aby všechny všeobecně vzdělávací předměty na střední škole a 2. stupni ZŠ vyučovali lidé bez pedagogického vzdělání. Zprostředkovaně bude moci nekvalifikovaný dokonce učit i na 1. stupni ZŠ, pokud bude mít zároveň alespoň jednu hodinu na stupni druhém. To je vážným ohrožením kvality výuky.

„Amatér bez pedagogického vzdělání může při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou například žáci s autismem, lehkým mentálním postižením nebo dyslexií napáchat nenapravitelné škody,“ kritizuje novelu Jana Karvaiová, která vede v Pedagogické komoře sekci speciálních pedagogů.

Podle novely bude moci ředitel školy uznat pracovníkovi bez pedagogického vzdělání kvalifikaci na tři roky. Chybí ale pojistka, která by zabránila řetězení těchto tříletých výjimek donekonečna. V návrhu není uvedeno, že si pracovník musí kvalifikaci během tří let doplnit, nemusí tzv. pedagogické minimum ani začít studovat…

Kvalifikaci může nyní učitel získat úspěšným absolvováním studia učitelství, které nabízejí pedagogické fakulty i další vysoké školy, nebo doplňujícím pedagogickým studiem v minimálním rozsahu 250 hodin. Nově by k získání kvalifikace učitele stačil podpis ředitele školy.

„Představte si situaci, kdy se o volné místo učitele uchází kvalifikovaný učitel a zároveň čerstvý absolvent bez pedagogického vzdělání, podle novely bude moci ředitel školy zaměstnat nekvalifikovaného a kvalifikaci mu uznat,“ upozorňuje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, „tohle nyní zákon naštěstí neumožňuje, ředitel školy si musí vždy vybrat kvalifikovaného učitele.

Může docházet k tlaku na ředitele škol od zřizovatelů, aby zaměstnal známého bez pedagogického vzdělání, místo kvalifikovaného učitele. Podobným excesům aktuální znění zákona brání, čímž ochraňuje ředitele škol i učitele.

„Současné znění zákona o pedagogických pracovnících považuji za vyhovující, není třeba ho měnit,“ uvádí ředitel ZŠ Zbyněk Mašek, „chrání školství před případným přílivem nekvalifikovaných pracovních sil a garantuje kvalitu českého školství pro rodiče dětí.“

Podle výroční zprávy České školní inspekce, která prováděla hospitace přímo ve třídách během výuky, učí aprobovaní učitelé lépe než nekvalifikovaní. Častěji rovněž používají moderní vyučovací metody. Z mezinárodního šetření PISA vyplývá, že žáci aprobovaných učitelů dosahovali vyššího skóre v testech (o 32 bodů) než žáci nekvalifikovaných.

Učitelství patří mezi povolání regulovaná zákonem. Aby regulovanou profesi mohl pracovník vykonávat, musí nejprve splnit kvalifikační kritéria, což je například studium daného rozsahu a obsahu zakončené kvalifikační zkouškou. Podmínky stanovuje ministerstvo školství. Vysoké školy je musí splnit, aby získaly akreditaci studijního programu a mohly vzdělávat budoucí učitele. Novela ale tento základní princip, který platí v mnoha profesích, jako jsou například lékaři, kadeřnice, ošetřovatelé, kominíci, advokáti, chůvy nebo kosmetičky, záměrně obchází. Nekvalifikovaný bude moci být škrtem pera prohlášen za kvalifikovaného učitele.

Podle mimořádného šetření ministerstva školství si kvalifikaci nedoplňuje pouze 2,4 % učitelů 2. stupně ZŠ a 2,3 % učitelů SŠ. Přijímat kvůli těmto pracovníkům bez pedagogického vzdělání novelu, která je stejně nenutí si kvalifikaci dodělat, nedává žádný smysl.

„Jako aprobované učitelce češtiny a výchovy k občanství se mi samozřejmě nelíbí, že mě bude moci nahradit absolvent technické školy,“ říká učitelka ZŠ Markéta Illová, „ráda budu uvádějící učitelkou čerstvého absolventa pedagogické fakulty, ale proč bych měla ve svém volném čase a bez nároku na příplatek vysvětlovat inženýrovi bez pedagogického vzdělání vše, co jsem se naučila během pěti let vysokoškolského studia? Zastávám zároveň funkci metodika prevence, musela jsem kvůli tomu absolvovat specializační studium v rozsahu 250 hodin, proto si myslím, že by každý zájemce o práci učitele měl vystudovat alespoň pedagogické minimum, vždyť i asistent pedagoga musí mít podle novely kvalifikační kurz ve stejném rozsahu.“

Novela stanovuje pro začínající učitele dvouleté adaptační období, ovšem bez nárokového příplatku pro uvádějícího učitele. Podle současného výkladu MŠMT bude začínající učitel pobírat během tohoto těchto dvou let nižší platovou třídu, protože je považován za nesamostatného. To v případě učitelek mateřských škol znamená, že přijdou měsíčně o 6000 korun.

„Pokud novela vstoupí v platnost v této podobě, spíš učitele odradí, než aby je nalákala,“ upozorňuje ředitelka MŠ Natália Toflová.

Novela rovněž mění pravidla pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Nově by většina kurzů již nebyla akreditována MŠMT, což by znamenalo jejich zdražení (akreditované kurzy jsou osvobozeny od DPH) a zároveň by nemohla být garantována ani kontrolována jejich kvalita. Akreditace DVPP je základní podmínkou, aby mohl být kurz proplacen z evropských fondů.

„Velmi bych ocenil, kdyby politici přestali chrlit jednu nedomyšlenou změnu legislativy za druhou a překopávat věci, které fungují, žádná novelizace zákona o pedagogických pracovnících není třeba,“ říká ředitel ISŠ Štefan Klíma, který vede v Pedagogické komoře sekci středních škol, „podle mého názoru novela otevírá Pandořinu skříňku a je nebezpečná, protože ohrožuje kvalitu vzdělávání.“

Vládní novela zákona o pedagogických pracovnících přináší řadu negativních změn, na které upozornila nejen Pedagogická komora, ale rovněž ČMOS PŠ (školské odbory), Asociace děkanů pedagogických fakult, akademické senáty pedagogických fakult nebo bývalý ministr školství prof. Stanislav Štech.