Šest set delegátů sjezdu jim tím svou volbou zajistilo seriozní podporu.Jistě ale nikdo nemohl očekávat, že vítězstvím tohoto dua, ve srovnání s předcházející politikou Andrey Nahlesové, strana od základu změní svá stanoviska.

Především pak kolem otázky pokračování  ve velké koalici s křesťanskými unionisty Angely Merkelové , kde jak ukázala několikahodinová diskuse přes rozdílné názory došlo k sjednocení stanoviska, že by nebyl snadný okamžitý rozchod. Velkou většinou byl přijat závěr prozatím zůstat, protože okamžité její opuštění v situaci, kdy podle posledních volebních předpovědí má sociální demokracie pouhou jedenácti procentní podporu by to byl hazard.  

S Unií by se mělo mluvit o zlepšeních, pak by se strana měla rozhodnout, zda je dost pro to, aby zůstala v GroKo. Na to není žádný časový limit. Zda strana chce nadále vládnout nebo ne - to pro Unii zůstává nejasné. Pouze žádost o okamžité stažení z vládního spojenectví byla jasně zamítnuta.

Odezva ze strany křesťanských unionistů byla negativní a obě strany by měly do konce volebního období do roku 2021 trvat na dosavadní smlouvě.

Strana zřejmě nastoupí cestu „bouřlivého obojího“, tak  jak  její guru Willy Brandt od sociálních demokratů požadoval. Mělo by se to projevovat
především  spravedlivějším zdaněním, které by mělo opětovně zavést jakousi milionářskou daň, pryč s nízkými mzdami, zavedením zvýšení minimální hodinové mzdy, rozpočet v  případě potřeby  s černou nulou a dluhovou brzdou, více ochrany klimatu.

Především pak v sociální oblasti  likvidací tzv. Hartz IV zavedené svým kancléřem Gerhardem Schrödrem a jeho nahrazením spravedlivým systémem pro „lidi práce“.   Eskenová ani Walter -Borjans nejsou rétorickými mušketýry a vznesené požadavky hodně zněly  jako  volební sliby Martina Schulze za spravedlnost v roce 2017.

Sjezd však zvolil po jejich boku zkušené funkcionáře  a sám vicekancléř Olaf Scholz, jejich protikandidát,  vyzval k podpoře nového vedení strany. Stejně jako ministři Franziska Giffeyová nebo Hubertus Heil.

Do vedení strany se dostal i předseda mladých sociálních demokratů Juso  Kevin Kühnert, který získal sedmdesáti procentní podporu.  Právě Heil a Kühnert nyní dokončují týmové řešení, ve kterém Lars  Klingbeil zůstává nadále generálním tajemníkem strany s osmdesáti procentní podporou.

Tentokrát SPD chce udělat hodně jinak a všechno lépe. Nebude to však snadné, zákopy ve straně jsou  hluboké, příliš mnoho členů je dezorientovaných rychlými střídáním předsedů a různými nejbližšími cíly . To se ukazuje na stále více klesajícími preferencemi. Příští rok nebude pro německou sociální demokracii jednoduchý a ukáže se, zdali konečně dosáhne politického zvratu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele