Podle nich by v 137 zemském sněmu měli těsnou většinu jednoho hlasu. Stejná situace by vznikla, kdyby se vlády ujaly strany berlínské velké koalice, křesťanští a sociální demokraté. Zcela zřetelná většina by se vytvořila při tak zvané jamajskékoalici sestavené z dosavadní koalice s liberální FDP. Stejného efektu by dosáhla pak nepravděpodobná semaforová koalice liberálů s křesťanskými a sociálními demokraty.
Volby však potvrdily těžké ztráty dosavadní vládnoucích křesťanských demokratů od roku 1999 v této šestimilionové spolkové zemi. I když jasně zvítězila s 27 procentní většinou, ztratila oproti roku 2013 více jak jedenáct procent hlasů. Stejnou ztrátu zaznamenali též sociální demokraté s nejhorším výsledkem za posledních padesát let, když po jedenácti procentní ztrátě klesli po dvacet procent. Stejný počet hlasů zaznamenali Zelení, jejichž počet oproti minulým volbám před pět léty však vzrostl o devět procent . Triumf zaznamenala především pravicová Alternativa pro Německo, která trojnásobným ziskem oproti minulým volbám dosáhla více jak třinácti procent hlasů a tak tím obsadila poslední z šestnácti zastupitelských sborů Spolkové republiky Německo. Dále v hesenském zemském sněmu je zastoupena liberální FDP se 7,5 procenty a strana Levice s 6,3 procenty. K volebním urnám se dostavilo téměř sedmdesát procent občanů.

Na samotné vyjednávání o příští koalici je dostatek času, protože volební období zemského sněmu končí až v polovině ledna příštího roku. Předchozí černo-zelená koalice byla vytvořena rovněž teprve po čtvrtročním dohadování. Dosavadní ministerský předseda křesťanský demokrat Volker Bouffier oznámil, že je připraven jednat jak se Zelenými tak liberály a sociálními demokraty. Přitom upřednostňuje pokračování dosavadní černo-zelené koalice nebo utvoření jamajské s liberály. Jedno je již jasné, že bez křesťanských demokratů se nemůže žádná jiná koalice vytvořit protože ostatní předem oznámili, že vylučují spolupráci s Alternativou pro Německo.