Stalo se tak u příležitosti 75 výročí prolomení blokády Leningradu Rudou armádou, kterému došlo 27. ledna 1944 po téměř 900 dnů jeho obklíčení Wehrmachtem. Patří do série výročí, které jsou spojeny s konečnou porážkou Německa Rok před tím byla u Stalingradu zničena stotisícová 6. armáda polního maršála Friedricha Pauluse. Přesně za rok a den po prolomení leningradského obklíčení 27.ledna 1945 pak osvobozen nacistický vyhlazovací tábor Osvětim. Tyto význačné mezníky Druhé světové války bezesporu symbolizovaly přínos tehdejšího Sovětského svazu na rozdrcení hitlerovské ozbrojené mašinerie.

Samotné obklíčení druhého největšího ruského města trvalo přesně 872 dnů a bylo zahájeno již v září 1941 s cílem dvoumilionové obyvatelstvo vyhladovět a za pomoci zimy jej zničit. Adolf Hitler přikázal, že případná kapitulace Leningradu nebude brána na vědomí, imperiální hlavní město musí být zatopeno a zmizet z povrchu zemského. Během obléhání tak zde nalezlo v důsledku bombardování, ostřelování děl, nedostatku potravy, které vedlo až ke kanibalství a tří krutých zim, život více jak třetinu jeho obyvatel. Zajišťovala jej přitom finská armáda s cílem získat zpět území,o která přišla v roce 1940 v předcházející válce se Sovětským svazem. Finský maršál Carl Gustav Manerheim však tyto hranice nepřekročil a Hitlera přímo v jeho plánech nepodpořil. Tomu umožnilo později dosáhnout dohody s Moskvou a otřesenou německou armádu po porážce u Leningradu donutit opustit Finsko a uchovat nezávislost své země. Prvotní pokus o vysvobození Leningradu pomoci druhé úderné armády za vedení generála Andreje Vlasova skončila jejím zničením. Byl zajat a přešel na německou stranu, kde se postavil do čela tzv. Ruské osvobozenecké armády, která byla ustavena spolu s Komitétem na osvobození národů Ruska na Pražském hradě v roce 1944. Na našem území v květnu 1945 padl do rukou Rudé armády, s kterou uhájil v roce 1941 Moskvu. Nepomohlo mu, že obdržel zato vyznamenání přímo z rukou Stalina a v roce 1947 skončil na šibenici. Po rozpadu Sovětského svazu byl v rehabilitačním procesu sice zproštěn viny za vystoupení proti stalinskému komunistickému systému, ale trest smrti byl potvrzen protože jako ruský generál vstoupil do nepřátelských cizích služeb.

Šéf německé diplomacie Heiko Maas svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi oznámil, že za brutální akt německého Wehrmachtu proti celému městu a jeho obyvatelstvu vyplatí odškodné ve výši dvanácti milionu eur. Vyplacená částka je německým symbolem odpovědnosti za tento čin a současně signálem, že něco obdobného se již nesmí nikdy stát. Z věnovaných eur by měla být modernizována nemocnice pro válečné veterány, kde jsou ještě dodnes ošetřovány přeživší německé oběti. Měla by se použít i pro vybudování německo – ruského centra pro vzájemné setkávání v Petrohradě. Jsme přesvědčeni, že tato dobrovolná akce zlepší kvalitu života přežívajících obětí blokády a bude sloužit historickému usmíření mezi národy obou zemí, stojí v německém prohlášení.

Při příležitosti výročí byla uspořádaná na náměstí před Zimním palácem velké vojenská přehlídka. Proti ním však několik tisíc občanů podalo petici jako nepřiměřenou tehdejšímu utrpení. Podle nich by bylo daleko vhodnější uspořádat místo tohoto „mocenského karnevalu“ jak ji nazvali, intimnější vzpomínky a koncerty. Jak známo Dmitrij Šostakovič, který na počátku pobýval v obklíčeném městě složil světoznámou sedmou t.zv. leningradskou symfonii která zde byla provedena v srpnu 1942. Zaznívají i požadavky, aby byly objasněna i spoluvina Stalina na této katastrofě a jeho poválečný podíl na vraždách vedoucích politických činitelů. kteří se aktivně účastnili obrany města.

Lze očekávat, že německý krok vůči Rusku odezvu ze zemí požadující německé reparace za škody způsobené jim za Druhé světové války. Polský prezident koncem minulého roku znovu reklamoval nahrazení škod především za zničení Varšavy. Rovněž řecká vláda žádá reparace, zejména splacení vynucené válečné půjčky. Obdobný požadavek o reparace nyní zaznívá i u nás. Důvodem je, že z výše československých reparačních nároků 306 mld. Kčs v dobové měně, ČSR bylo ze strany Německa vyplaceno jen 230,1 mil. korun. Premier Andrej Babiš k tomu poznamenal, že vymáhání válečných reparací od Německa není aktuální a nepokládal by to za šťastné.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele