Strach z úzkých míst dodávek žene cenu zemního plynu v Evropě do stále vyšších výšin a táhne s sebou i cenu elektřiny.  Plyn se používá k vytápění, ale také k výrobě elektřiny – fosilní palivo tedy ovlivňuje i to, za co elektřina stojí. V úterý cena za jednu megawatt hodinu elektřiny s dodáním následující den vzrostla o dobrá tři procenta a na 428 eur a byla vyšší než kdykoli předtím. K opětovnému zdražení na velkoobchodním trhu přispěla na jedné straně skutečnost, že Rusko zastavilo dodávky plynu do Německa přes plynovod Jamal-Evropa a stejně jako na začátku listopadu se na německé kompresorové stanici Mallnow čerpá plyn opačným směrem do Polska. Moskva tento krok označila za údajné ekonomické, nikoli politické rozhodnutí a nemá žádnou souvislost s vlekoucím zprovozněním ropovodu „Nord Stream 2“. Ostatně i Německo uznává, že Gazprom zcela plní smluvní závazky.

V Evropě jsou tak opět vysoké ceny elektřiny na burze, Francie je kvůli nedostatku jaderných elektráren na prvním místě v cenách a to za situace, kdy chce Německo do konce roku 2022 postupně vyřadit jadernou energii a během několika dní do 31. prosince, odstaví ze sítě tři jaderné reaktory. Nic by se nestalo, kdyby Nord Stream 2 byl plně zprovozněn, do Německa by se ročně přepravilo 55 miliard metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 15 procentům ročního dovozu plynu do EU. To ale není v dohledu, když Německá spolková síťová agentura na konci minulého týdne oznámila, že v první polovině roku 2022 nelze očekávat rozhodnutí o povolení k přepravě plynu.

Co dělat proti prudce rostoucím cenám energií? Ruský operátor Gazprom však nedávno začal přidávat palivo do potrubí. Možná kalkulace je taková, že by Moskva mohla využít hrozícího nedostatku plynu v Evropě pro sebe. Politici by se dostali pod tlak, aby zdůvodnili, proč necouvnou k množství plynu z Nord Stream 2, které již bylo fyzicky dostupné v místě vyústění Greifslandu na německém území, napsal „Die Welt“. Plynovod má tak dopad na velkoobchodní ceny, konstatuje rakouská ORF. „Trh je v současnosti velmi citlivý na vše, co nějak souvisí s omezením výroby nebo dodávek a čas nízkých cen je pryč“, konstatovala stanice.

Dodavatelé energií již informovali své koncové spotřebitele o zvýšení cen, a to „na začátek roku a také na další měsíce nového roku“. Pohled na tarifní kalkulačku rakouské E-Control pro zjištění alternativních nabídek by stále stál za to, ale jedno je jasné: „Doby velmi nízkých cen po změně dodavatele jsou alespoň pro tuto chvíli pryč.“

Vlivná Komora práce (AK) vzhledem k prudkému zdražování elektřiny a plynu prosazuje balíček opatření ze strany spolkových, státních i energetických dodavatelů. Mimo jiné dočasné prominutí odpojení v případě déle neuhrazených faktur, nárok na platbu ve splátkách, vyšší dotace na vytápění od spolkových zemí a dočasné snížení daně z obratu u elektřiny a plynu na výši do deseti procent.

"Naléhavě potřebujeme další průmyslovou dohodu, která stanoví zřeknutí se odpojení," uvedla šéfka odboru hospodářské politiky AK Christa Schlagerová. Výjimka musí zůstat v platnosti do konce topné sezóny na jaře 2022. Pro soukromou domácnost ve východním Rakousku, která topí plynem a zároveň využívá elektřinu, jsou možné v příštím roce vyšší náklady na energii o několik stovek eur. Podle propočtů AK se dodatečné náklady mohou pohybovat od zhruba 280 eur (při spotřebě 10 000 kWh plynu a 2 200 kWh elektřiny) do 423 eur (15 000 kWh plyn; 3 500 kWh elektřina) až 600 eur (23 000 kWh plyn; 4 500 kWh elektřina). Vláda si je zjevně vědoma problému a slíbila, že alespoň jeden bod usnadní: tuzemským odběratelům elektřiny se v příštím roce uleví od veškerých nákladů na zelenou elektřinu. To by snížilo zátěž průměrné domácnosti o zhruba 110 eur ročně ve srovnání s letošním rokem.

WIENER ZEITUNG k tomu poznamenává, že poplatky za elektřinu, které tvoří zhruba třetinu celkového účtu za elektřinu, se začátkem ledna zvednou zhruba o devět procent. Pro průměrnou domácnost s roční spotřebou 3 500 kWh činí nárůst síťových nákladů 8,9 procenta nebo kolem 21 eur ročně a pro průmyslové domácnosti a podniky celkem o 9,1 procenta, oznámil regulační úřad E-Control, když o nových poplatcích rozhodla jeho regulační komise Změny se liší region od regionu – kvůli různým investičním aktivitám provozovatelů sítí na obnovu stávající sítě vedení a investicím do nových úkolů, jako je inteligentní měření a klesající množství elektřiny. Došlo k poklesu objemů, z velké části kvůli dopadům Covid-19. Zároveň se v roce 2022 zvýší i poplatky za ztrátu sítě oproti roku 2021. Důvodem je výrazný nárůst cen energií na burzách.

Při kalkulaci nákladů byly podle E-Control zohledněny zhruba o 37 procent vyšší ceny než v předchozím roce. Ve srovnání s růstem cen elektřiny v průběhu roku 2021 je tato hodnota nižší a lze ji přičíst skutečnosti, že část ztrát v síti pro rok 2022 byla pořízena dříve, a má tak efekt snižování nákladů, vysvětlil regulátor energie. V tomto rámci dochází pouze k mírnému snížení oblasti sítě Linz, když se zvažují síťové poplatky dohromady. Poplatky za plynárenskou síť se začátkem ledna zvýší za průměrné vytápění domácnosti plynem ve všech spolkových zemích s výjimkou Vorarlberska, Štýrska a Korutan. Síťové poplatky tvoří v závislosti na spolkové zemi čtvrtinu až třetinu celkového účtu za plyn. Pro průměrnou domácnost vytápěnou plynem s roční spotřebou 15 000 kWh by celorepublikový průměr zvýšil síťové poplatky o čtyři procenta , vypočítal E-Control.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele