O skutečnostech posledních 22 let jsem již mnohokrát psal. A proto je mým záměrem ukázat trochu jiný pohled. A to pohled cizince, který nepovažuje tento život na tomto světě za vše, co lze prožít. Jako někteří, co říkají, že po smrti již nic nebude. Smrti vše nekončí, ale naopak, vše začíná. Ovšem jak pro koho.

Především vidím potřebu posoudit jak je naplňováno naše primární heslo z prezidentské standarty „Pravda vítězí".

Je a není.

Je naplňována pravda o tom, že mnozí uvažují a jednají jako kdyby skutečně po smrti již nic nebylo. Jejich jediným cílem je nahrabat pro sebe, či své potomky, co největší množství pozemských statků, ať už majetku, nebo peněz. Jiní tak činí za účelem si co nejvíce užít všech slastí života, nebo krás světa a přírody.

Jindy se jeví pravda jako to, co by těmto konzumentům života vadilo, neboť by mohla odhalit jejich plýtký a povrchní život. Život z dlouhodobého hlediska a přínosu pro společnost, včetně její budoucnosti, za zbytečný a nepotřebný. Lidé, kteří pro budoucnost nic nevytvářejí, jsou z pohledu budoucností bezvýznamní, nebo-li slepá ulička ve vývoji společnosti.

Z mého pohledu jsou konzumní společnost a její představitelé nepotřební. Neboť nevytvářejí žádné duchovní hodnoty. Jejich bohatství jím dává pouze jedinou možnost, získat si ze svého nespravedlivě nabytého majetku přátelé pro věčnost. Žel drtivá většina z nich tak nečiní. Nazí přišli a nazí odejdou. A bohužel zpravidla i své potomstvo naučí pouze stejný způsob života a tak je předurčí pro zapomenutí a věčné zahynutí.

Budoucnost tento způsob života odsoudí jako zbytečný a k ničemu se v budoucností nehodící.

Nesrovnatelně větším přínosem pro společnost je každý, kdo vychovává své potomstvo v bázni Boží. Neboť těm je zaslíbené království Boží.

Pro vysvětlení; království Boží je to, co existuje dříve, než bylo stvořeno nebe a země, a bude vždy existovat i poté, co nebe a země pominou.

Z tohoto pohledu nesrovnatelně větším přínosem pro budoucnost byli komunisté se svými ideály, neboť odhalili, že budovat lepší a spravedlivější společnost bez bázně Boží je omyl. Neboli předpokládat, že lidé budou uvědomělí bez bázně Boží se ukázalo jako naivní. Tzv. sametová revoluce sice umožnila návrat náboženských svobod, ale zároveň přinesla svobodu bez zodpovědnosti. Což můžeme dost jednoznačně sledovat posledních 22 let.

K mocenským postům ve společnosti se dostali lidé, kteří byli vychovávaní za socialismu, zapomněli na duchovní hodnoty našich národů, které vytvořili předcházející generace a zhlédli se v konzumu. V domnění, že když mají peníze a moc, tak o něčem rozhodují. Ano, můžete do určité míry rozhodovat o životní úrovní svých spoluobčanů, někdy i o pozemském životě, ale z pohledu království Božího nemáte žádnou moc. V něm vaše pozemské bohatství nic neznamená. Ještě jednou: nazí jste přišli a nazí odejdete. Království Boží nespočívá na penězích, či moci tohoto světa.

Jiřík z Poděbrad byl kdysi u toho, když heslo z prezidentské standarty ještě bylo celé - „Pravda Páně vítězí". Za Masaryka a první republiky to slovíčko „Páně" zmizelo a od té doby to jde s našimi národy od deseti k pěti.

Žel za posledních 90 let naše společnost postrádá duchovní vůdce a tím pádem i duchovní hodnoty. Úpadek našich národů Čechů a Moravanů je velký a to až tak, že se vracíme do období, kdy budeme nejspíš asimilováni mocnějšími sousedy. To, co se děje v evropské unií je jen předzvěstí. Předali jsem rozhodování o nás do cizích rukou a kdo to nevidí, je slepý. Neboť mu peníze a bohatství zatemnilo zrak. Jak by někdo mohl říct, byli jsme a tím pádem i naše budoucnost zrazeni za 30 stříbrných, neboli prodáni za Jidášovu mzdu.

Někteří budou sice i nadále oslavovat naše vůdce, typu Havla a jemu podobné, že jím umožnili získávat bohatství, což za socialismu nebylo tak jednoduché, ale jak jsem již napsal, tito nic neznamenají.

Ačkoliv je naše primární heslo již 90 let okleštěné, přesto „Pravda vítězí" a bude vždy vítězit. Bůh promluvil naposledy ve svém Synu, Ježíši, a to, na čem jediném záleží je, jak se k jeho slovům zachováte.