Automobilismus je u dnešních „pokrokově“ smýšlejících politiků a zastupitelů měst a obcí v nemilosti. Řidiči se ve větších i menších městech, vesničkách i na běžných silničních komunikacích stávají štvanou zvěří, kterou je nutné neustálými kontrolami a radary omezovat a pokutovat.
Jde o o nezadržitelný trend přicházející od levicových liberálů vidících v automobilu úhlavního nepřítele a je neuvěřitelné, kolik středových i pravicových politiků na tuto aktivistickou vlnu naskakuje a dokonce ji pomáhá prosazovat.
Ministerstvo dopravy pod vedením pana Kupky (ODS) však v zesilující šikaně řidičů šlo ještě o další úroveň výše. Na nově otevřené 32 kilometrové dálnici D4 mezi Příbramí a Pískem plánuje ministerstvo dopravy úseková měření s radary. Některé zdroje hovoří až o osmi úsekových měření!
Uvedený krok zapadá do „pravicové“ politiky ODS a jejích čelných představitelů, od kterých neustále slyšíme o nutnosti hájení svobody jednotlivce, aby ji pak sami svými reálnými kroky omezovali. Instalace radarů na dálnicích je totiž plně v kompetenci ministerstva dopravy. A to řídí ministr pan ministr Kupka kooptovaný ODS.
Jen pro vysvětlení měřit úsekovou rychlost na dálnici, kde platí rychlost 130 km/h, je v Česku vzácnost. S úsekovým měřením se na dálnicích setkáme jen v tunelech a přechodně též na rekonstruovaných úsecích, kde je sveden provoz do jednoho pruhu. Osadit 32 kilometrů nové čtyřproudé dálnice v otevřené krajině radary na osmi úsecích je opravdový unikát.
I když poslední informace z ministerstva dopravy mluví již „jen o jednom úsekovém měření v každém směru“, jedná se o neuvěřitelný útok na svobodu jednotlivce. Není totiž jediný rozumný důvod proč instalovat úseková měření na dálnicích.
Montanský paradox a neomezená rychlost v Německu
Argument zvýšení bezpečnosti instalací radarů na dálnicích je zcela mylný, což prokázal tzv. Montanský paradox, kdy na konkrétní dálnici americké Montaně první polovině roku 1999, kdy platila zcela neomezená rychlost, zemřelo mnohem méně lidí než na stejné dálnici v prvním pololetí roku 2000, kdy platil limit 120 km/h.
Ohrožením bezpečnosti na dálnicích je ve skutečnosti bezohledná jízda (nezávisí na rychlosti motorového vozidla) a nezkušenost řidičů.
Navíc v sousedním Německu, kde je na dálnicích neomezená rychlost, v roce 2020 zahynulo na silnicích méně než v sousední Francii, kde jsou radary na dálnicích instalovány (v Německu žije o 16 milionů lidí víc).
Při zavedení úsekového měření radarů na dálnicích dojde ze strany řady řidičů ke snížení reálné rychlosti výrazně pod 130km/hod. z důvodu „obavy z překročení rychlosti“, kdy vozidlo jedoucí rychlostí 110km/hod. bude předjížděno většinou řidičů maximálně 120km/hod. v důsledku z obavy překročení rychlosti, což povede ke zpomalení dopravy na dálnici, jak již dnes zažíváme při předjíždění jednoho kamiónu druhým.
Pravý důvod zavádění radarů: Zlepšení městských finančních rozpočtů
Ve skutečnosti velkou motivací pro zavádění radarů jsou finanční prostředky do rozpočtů měst. Pokuty z radarů generují zajímavé zisky městům a obcím, kterým takto bezpracně proudí finanční prostředky.
V případě výše zmíněné D4 má pokuty z dálničních radarů kasírovat město Písek, podle slov místostarosty Písku Josefa Soumara (Piráti) muselo přijmout šest nových úředníků. Dodal, že „nakoupili software za dva miliony a stále čekají, až stát řekne, jaké úseky měření zprovozní“.
Kauza úsekových radarů na dálnici D4 je také ukázkovým příkladem zbytečného rozhazování veřejných prostředků. Nedivme se pak, že se deficit státního rozpočtu neustále zvyšuje, když namísto krácení výdajů současná vláda včetně ministerstva dopravy výdaje naopak často úplně zbytečně zvyšuje.
V reakci na zesilující šikanu řidičů ze strany státních institucí vznikla petice za Zákaz radarů na dálnicích. Podepsat ji můžete ZDE.
Robert Troška
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
