Vzhledem k tomu, že se v posledních dnech vyrojili různé otázky a dohady nad novým politickým uskupením Realisté, byl jsem zvědav a se zájmem sledoval Rozstřel s Petrem Robejškem.

Ze strany Petra Robejška jsem byl příjemně překvapený přímými odpověďmi bez vytáček nebo frázovitých floskulí, které jsme v posledních měsících a bohužel i letech zvyklí slýchat z úst celé řady politiků.

V první části rozhovoru se dotazy týkaly samotného ukotvení Realistů, kde je v politickém spektru můžeme nalézt, na co bude kladen důraz, atd. Petr Robejšek trefně poznamenal, že „klasické“ dělení na levici, střed a pravici je dnes již dost obtížně definovatelné, ale přesto své uskupení zasadil do pravicové části politického spektra s důrazem na konzervativní hodnoty. Co se mi líbilo ale více, byla odpověď na otázku budoucí „konkurence“, v níž se nesnižoval ke kritice nebo dehonestace budoucích protivníků, ale naopak vyjádřil pochopení z jejich „nervozity“.

Následoval dotaz na finanční podporu ze strany Penty resp. jednoho z jejích majitelů, zda toto uskupení nebude hájit zájmy finančních oligarchů, na což Petr Robejšek reagoval, že samotný provoz a marketing nové strany stojí velké množství financí.

Za sebe dodávám, že je mi mnohem sympatičtější uskupení, které férově uvede svého sponzora, než ta rádoby nezávislá uskupení,  jejíž vůdci pak fakturují „virtuální marketingové služby“ firmám, jejichž sídlem jsou vypálené stodoly či polorozbořené domy a marketingové služby jsou tak jen zástěrkou k vyvedení finančních prostředků do kapes samotných vůdců těchto stran, což se již v minulosti stalo a ne jedenkrát.

SITUACE V NĚMECKU

V rozhovoru názoru zazněl také odhad možného neúspěchu Angely Merkelové v budoucích německých volbách, což je sympatické, poněvadž od nejrůznějších „erudovaných“ odborníků na Německo většinou placených z našich daní slyšíme omáčku a hodně slov ve stylu jedna a jedna jsou dvě a proto jsou dvě, ale aby přišli s odhadem budoucího výsledku, na to čekáme marně.

Zajímavý byl také minirozbor situace v dnešním Německu, jak je možné, že Angela Merkelová má tu podporu, kterou stále v německé společnosti má, co vede většinu německé společnosti k podpoře tradičních stran a jak se do jednání současných německých politiků promítá trauma související s historickou zkušeností Německa a projevující se důrazem na „neublížení“ komukoliv za jakoukoliv cenu.

Na závěr celého rozhovoru se moderátor zeptal, zda by jako prezident udělil medaile bratřím Mašínům se stručnou odpovědí: „Teď mluvím za sebe jako Petr Robejšek, dal.“

Po této odpovědi budou příznivci komunistů určitě hýkat blahem.