Což ovšem neznamená, že by tyto překážky byly nepřekonatelné, že by nemělo smysl se pustit do jejich zdolání. Bohužel některé firmy u nás zastávají typicky český přístup k věci: Raději hledám důvody, proč to nejde, než způsoby, jak dosáhnout cíle.

Co říct na to, že někdo odmítá pomocnou ruku?! Nechme mluvit čísla. Pro období 2007 - 2013 byla v rámci strukturálních fondů Evropskou unií vyčleněna celková částka 753 miliard korun. Z toho byla pro potřeby českých podnikatelů určena částka zhruba 86 miliard. Ke konci května tohoto roku byla přiznána dotace více než pěti tisícům projektů ve výši 42,8 miliardy korun, ale vyčerpáno bylo pouze devatenáct. Jednoduchou matematikou si lze spočítat, kolik peněz tedy na české podnikatele ve fondech ještě čeká, a které nechávají snad až trestuhodně ležet bez povšimnutí.

Z nedávného průzkumu, který jsme si v ČSOB nechali zpracovat, vyplynulo, že řada firem o dotace nepožádala proto, že pro svou firmu nenašly vhodný operační program. Což ale neznamená, že by se do některého z nich „nevešly". Zde však hraje roli zkušenost toho, kdo žádost zpracovává, a právě v tom bývá nejčastější kámen úrazu. Více než polovina firem totiž žádost o dotaci z EU fondů připravuje vlastními silami. Paradoxně nejde o firmy, jež mají dostatek pracovních sil, které mohou na tuto administrativní záležitost vyčlenit, ale o firmy menší, s ročním obratem mezi 10 a 30 miliony korun. Žádosti pak nejčastěji řeší mimo „pracovní dobu", nemají čas věnovat jí dostatečnou pozornost. Jistě, každý nechť jedná dle svého uvážení a založení, ale v tomto případě je nutné zvážit, co je pro firmy výhodnější. Zda investice časová s velkou pravděpodobností neúspěchu, nebo investice do zkušeností externích poradců s velikou pravděpodobností úspěchu.

Tím se obloukem vracíme k některým pozoruhodným jevům z praxe. Výsledky zmíněného průzkumu totiž ukázaly, že české firmy při výběru externích poradců nepostupují zcela logicky. Kdyby ano, nekrčilo by se hlavní kritérium výběru - procentuální úspěšnost podaných žádostí - až na šestém místě, a před ním by se hrdě netyčily obeznámenost poradce s dotační problematikou a dlouhodobé zkušenosti, které samy o sobě prostě nejsou zárukou erudovanosti a odbornosti poradce.

Zařekl jsem se, že by tento článek neměl být apelem na firmy, které o dotace dosud nepožádaly nebo o nich dokonce ještě ani neuvažovaly, ale nemohu si pomoci a musím se té „otcovské" výzvy dopustit: Nečekejte, máte nejvyšší čas a další peníze už možná nebudou! Při pohledu na aktuální dění v EU je už teď zřejmé, že na některé typy investic v období 2014 - 2020 pravděpodobně nedojde. A zkuste překonat tu prvotní (a pochopitelnou) nechuť ke všemu tomu papírování. Není přece náhoda, že 85 % firem, které již zkušenosti s podáním žádosti mají, je rozhodnuto si o dotaci požádat znovu. A že nevíte, kde se vám nabízejí největší příležitosti pro čerpání? Nejzajímavějšími jsou programy Podnikání a Inovace a Životní prostředí. Konkrétně jde o nákup výrobních prostor a areálů, vybavení novými výrobními technologiemi, investice do energeticky úsporných zařízení, budování zázemí pro výzkum a vývoj a v neposlední řadě školicí střediska pro vzdělávání zaměstnanců.

Stačí to jako nápověda? Kdyby ne, doporučuji českým firmám obrátit se na banku, která na rozdíl od menších poradenských firem může kromě vyřízení žádosti pomoci také s financováním projektu.

Roman Kracík, výkonný ředitel pobočkové sítě SME ČSOB