V minulých dvou letech odtekly v dividendách do zahraničí částky blížící se třem stům miliardám korun. V nedávno odvysílaném pořadu TV Barrandov ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že jde o prioritní úkol vlády nastavit nově pravidla tak, aby se tento odliv alespoň zmenšil. Zatím žádné informace o přípravných krocích vlády zveřejněny nebyly.

Názory ekonomů

Nejhorší co bychom mohli udělat, by byla snaha zadržet dividendy překážkami nebo zákazy,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek dokonce považuje rozdíl mezi HDP a HNP za přirozený a pro ekonomiku neškodný. To ale dost kontrastuje s názorem, že právě odliv dividend a jejich nevyužití v ekonomickém prostoru České republiky vede ke stagnaci růstu HDP, k vytváření pouze tzv. Montoven a k praktické nemožnosti přiblížit se k ekonomicky vyspělým zením v Evropské unii. Ekonom Lukáš Kovanda je názoru, že je  potřeba zatraktivnit podmínky pro reinvestici zisků zahraničních vlastníků. Zdá se, že to je to, co by mělo ministerstvo financí připravit.

Daně a jejich výše

Daně jsou jeden z dost důležitých faktorů. Dividendy vyplácené společnostmi, jež jsou tuzemskými daňovými rezidenty, podléhají srážkové dani ve výši 15 %, kterou je povinen srazit a odvést plátce – vyplácející akciová společnost nebo podílový fond. Takovéto zdanění srážkou u zdroje je konečné.  Směrnice č. 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států však umožňuje členským státům v EU nastavit si podmínky zdaňování dividend tak, aby to pro obchodní společnosti bylo velmi výhodné. Například v Irsku srážková daň z dividend se obvykle uplatní v případě, když dividendy vyplácí irská rezidentní společnost. Sazba srážkové daně činí 20 %. V případě, že  je ale příjemcem rovněž irská rezidentní společnost, jsou dividendy od srážkové daně osvobozeny. Podobně je tomu v Nizozemí. Maximální sazba pro daň z dividend Nizozemsko je 25%. Společnosti však neúčtují daně z dividend, pokud splňují určité požadavky na výjimku z účasti. Pokud dceřiná společnost splňuje tyto podmínky, její výnosy z dividend jsou osvobozeny od daní. A výčet dalších zemí by mohl pokračovat.

Musí se to vyplatit oběma stranám

Je tedy zřejmé, že otázka reinvestice v České republice úzce souvisí z daňovým zatížením z dividend. Nepochybně lze uplatit návrh na osvobození daně z dividend s tím, že budou splněny určité reinvestiční podmínky. Před ministerstvem financí ale stojí ještě jeden „protivník“ a tím je pobídka pro zahraniční investory. Zatím se totiž vyplácí zahraničním firmám dosahujícím zisk v České republice dividendy zdanit (nezdanit) v zahraničí resp.v jiném členském státě EU a se ziskem vloženým do nové obchodní společnosti se vrátit do ČR a využít připravené podmínky. A ty nebývají malé. Leč negativa stávající investorské politiky  přetrvávají v podobě limitovaného růstu mezd i rizika odchodu investorů ve střednědobém horizontu po jejich vyčerpání investičních pobídek. Připravit lákavý balíček daňových a souvisejících pobídek pro reinvestici dividend je tedy více než žádoucí i za cenu, že se dosavadní pobídkový systém sníží, protože jeho účinek je prakticky již zcela vyčerpán.

Rudolf Mládek