Zmiňovaný zákon č. 153/1994 Sb. tj. zákon o zpravodajských službách České republiky v paragrafu 3 bodě a) stanovuje, že mezi tyto služby spadá Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu.

Zákon dále zpřesňuje v paragrafu 8 bodě 1), že zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti a v bodě 4) potvrzuje, že vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.

Pokud tvrdí Farský a Němcová, že se prezident Miloš Zeman dopustil velezrady, když v pondělí uložil šéfovi (BIS) Michalu Koudelkovi, aby BIS pátrala po tom, zda byl na území Česka skladován jed novičok, pak výtku k jeho postupu lze přijmout pouze v případě, že nebyla (a nebude) splněna podmínka, že by jím zadaný úkol byl proveden s vědomím vlády. S ohledem na to, že zákon nezpřesňuje explicitně, že před uložením úkolu BIS musí mít prezident potvrzeno, že vláda jeho krok bere na vědomí, lze dovodit, toto vědomí vlády lze zajistit i formou mediálního sdělení v následné rozumné lhůtě. A když členka vlády a Bezpečnostní rady státu ministryně Šlechtová hájí Zemanův úkol hledat jed novičok (ZDE), poté co Rusko obvinilo Českou republiku z jeho držení (a možného užití ve Velké Británii), je zřejmé, že podmínka „vědomí vlády“ je splněna.

Ale ani kdyby vláda ČR vstoupila s prohlášením, že nemá ani zlomek tušení, že Zeman úkoly vůči BIS vydal, neměli by Farský a Němcová pravdu. Jenom by se vláda dostala do komické situace, protože prezident Zeman svůj krok vůči BIS veřejně sdělil. Vědomí vlády nerovná se souhlas vlády (!) a zde se zřejmě Farský a Němcová právně mýlí. V zákoně jde pouze o to, aby prezident nekonal tajně za zády vlády a to se samozřejmě nestalo.

Hodně se v poslední době hovoří o falešných a zlých zprávách. Jejich nositelé jsou začasté lidé přehánějící, zveličující, nevzdělaní a často jednající v právním omylu. Z výše uvedeného si čtenář jistě udělá obrázek sám, co se stalo Farskému a Němcové.

(více informací ZDE a ZDE)