Rudolf Mládek: Jednotky v zahraničí nemají USA na ochranu Němců

08.06.2020 14:57 | Zprávy

Ostré vyhodnocení pronesl Frederick B. Hodges, generálporučík v důchodu a bývalý vrchní velitel americké armády v Evropě. Věcně tomu odpovídá nové strategie, schválená prezidentem Trumpem a ministrem obrany Markem T. Esperem, která omezí americké jednotky v Německu o více než čtvrtinu ze současného počtu. Den po oznámení zprávy o snížení americké účasti v Německu volal Trump ruskému prezidentu Putinovi, aby s ním diskutoval možnost účasti Ruské federace na summitu G7.

Rudolf Mládek: Jednotky v zahraničí nemají USA na ochranu Němců
Foto: Archiv Rudolfa Mládka
Popisek: Rudolf Mládek

Stažení amerických jednotek z Německa by ale nemělo ovlivnit odrazující síly NATO v Polsku a pobaltských státech, objevují se však výhrady, že by mohlo komplikovat americkou vojenskou logistiku a připravenost. Tento argument při současných zvyšujících se protiamerických náladách v Německu ale velení v USA nezajímá. Kontroverznost odsunu amerických vojáků z Německa (především do Polska) má tlumit vyjádření mluvčího Rady národní bezpečnosti, Johna Ullyota, který prohlásil, že "Spojené státy jsou i nadále odhodlány spolupracovat s naším silným spojencem Německem, aby zajistily naši vzájemnou obranu, a také v mnoha dalších důležitých otázkách." (1)

Podle zjištění New York Times Německo utratilo v roce 2019 zhruba 1,36 procenta svého hrubého domácího produktu na svou armádu, což sice neplnilo plánované 2% výdajů, ale v absolutních číslech je to více, než na zbrojení vydává například taková Francie. Přesto je německá armáda hodnocena jako slabá (padají i žerty, že by ji dánská porazila za dva dny) a zjevně neodráží ekonomické schopnosti Německa. Uvážíme-li, že ministryní obrany byla v minulosti dnešní předsedkyně Evropské komise Leyenová, pak se asi špatnému stavu Bundeswehru nelze divit.

Richard Grenell, bývalý americký velvyslanec v Německu, dost tvrdě uvedl, že nelze předpokládat, že by americký daňový poplatník i nadále platil za 50 000 amerických vojáků v Německu a Němci si své přebytky utráceli do domácích programů. Výrok byl sice nevhodný, ale spory mezi USA, které nesou 75% tíže veškerých závazků NATO, s ostatními členy jsou dlouhodobé a ze strany USA pochopitelné. Navíc poté, co se německá kancléřka Merkelová dostala s prezidentem Trumpem do sporu o projet Nord Stream a kritizovala přístup USA ke Světové zdravotnické organizaci (WHO), které Trump pohrozil trvalým zastavením financování (2), jsou vztahy mezi USA a Německem hodně ochlazené.

Nemůže proto překvapit, že prezident Trump na plánované setkání G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Spojené království a USA) zve další země jako je Austrálie, Jižní Korea, Indie a Rusko. Zjevně vynechává Čínu (3) , a proto analytici předpokládají, že hodlá G7 využít proti Číně s tím, že ví, že Německo se k USA určitě nepřidá a některé další země budou minimálně vlažné k jakýmkoliv nátlakům a blokacím Číny. Trump ale nic neriskuje, protože důležitý není výsledek G7, ale jeho dopad na americké voliče, zvláště poté, co pandemie koronaviru přinesla do USA obrovskou nezaměstnanost a násilná smrt George Floyda vyvolala mnohé nepokoje.

Německo-americké vztahy se nejenže na G7 nezlepší, ale do prezidentských voleb v listopadu se budou patrně zhoršovat. Pokud Donald Trump volby opět vyhraje, lze očekávat nejen ostrou ekonomickou bitvu z Čínou, ale i s Evropskou unií, s Německem zvláště. Je tedy otázkou, zda v takovém období by měla EU pokračovat ve své „zelené“ linii a zda vztahy z Ruskem by neměly doznat zásadního zlepšení. Nelze vyhrát na všech frontách a pokud si někdo v EU myslí, že Čína bude spojencem EU proti Rusku nebo USA, pak toto vize je nepravděpodobná. Na českých politicích proto zůstává úkol nenechat se do žádného hloupého dobrodružství zatáhnout.

Zdroje:
(1) ZDE
(2) ZDE
(3) ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

Poděkováni ODS

Začal jsem manuálně pracovat v létě roku 1967, kdy mi bylo 15.let. Dnes v roce 2024, listopad musím pracovat stále. Jsem docentem na vysoké škole.Pracuji tedy 57 let. Bohužel musím! Myslíte že je to správné? Důvod je udržení alespoň průměrné životní úrovně. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Tak to tady máme - Trump prezidentem

11:24 Jiří Paroubek: Tak to tady máme - Trump prezidentem

Noční můra progresivistů na celém světě a Deep state ve Spojených státech se naplnila. Prezidentský …