Otázkou správnou je, zda po odeznění koronaviru by tam ty kontroly neměly zůstat. Koronavir má nepochybně v první řadě pozornost medicínskou, vedoucí k záchraně nemocných pacientů, ale měl by mít následně i rovinu politickou. Protože koronavir ukázal, že ochrana občanů je nakonec vždy věcí národního státu. A to vyžaduje i kontrolu hranic.

Letmý pohled pár let zpátky

Když v roce 2006 zakládal doktor Malý v pražském IKEM speciální pavilón, jehož náklady se vyšplhaly na 65 miliónů korun, nikdo tomu nevěnoval žádnou pozornost. Peníze na stavbu uvolnil tehdejší ministr zdravotnictví David Rath a důvodem stavby byla zjištěná skutečnost, že se v České republice opět objevila tuberkulóza, za socialismu téměř vymýcená. Hlavním původcem tuberkulózy byli samozřejmě migranti, podle tehdejších statistik překvapivě z Ukrajiny. Ukázalo se, že sovětské lékařství ani zdaleka nedosahovalo výsledků československého. S příchodem tuberkulózy se ale vrátily i další, téměř vymizelé nemoci a bylo zřejmé, že Evropa, stejně tak hloupá, jako byl Sovětský svaz, udělala s nulovou zdravotní kontrolou příchozích migrantů krok zpět. A značný.

Otevřené dveře pro to nejhorší

Když Pavel Chrastina ze skupiny Olympik popisoval po své emigraci v roce 1980 tehdejší přístupy migračních úřadů, mezi jednu z přísných kontrol patřil přezkum jeho zdravotního stavu. Nic takového se především v roce 2015 nestalo. Pod záminkou pomoci „uprchlíkům“ se v Evropě otevřely dveře tomu nejhoršímu. Terorismu, nesnášenlivosti, netoleranci, jinému nedemokratickému právu a velmi nebezpečným nemocem. Každý, kdo s falešným mávátkem „humanismu“ tuto politiku obhajoval a prosazoval, je za tento výsledek odpovědný. Přesnější by bylo: Je vinen.

Marně se slušní lidé snažili

Žádné negativní výsledky „falešného humanismu“ nepohnuly mašinérií osy zla Brusel-Paříž-Berlín ke změně myšlení a ani nástup koronaviru to v prvních měsících nezměnil. Pro informaci českých čtenářů: To, že virus byl koncem roku 2019 v Číně potvrzen, vedlo řadu amerických firem již v prosinci k okamžitému zákazu pracovníků vycestovat do Číny a v lednu se příkaz rozšířil na další státy. (Pozn. Jde o osobní zkušenost z rodiny). Tedy v době, kdy se vedení EU tvářilo, že o žádném viru nic neví. Informaci o čínském viru v prosinci 2019 ale neměli jenom Američané, že? Ale slyšel snad někdo, že jeden z dalších zbytečných úřadů EU tj. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má zajišťovat včasnou detekci a analýzu nově vznikajících hrozeb, vydalo v prosinci či lednu nějaké varování? Nikde ani ťuk.

Chránit hranice má smysl i po odeznění koronaviru

Je jasný důvod přemýšlet, zda hranice České republiky s Německem nechat uzavřené a s Rakouskem se domluvit na společné kontrole. Rozdíl mezi politikem, jakým je rakouský kancléř Kurz a německá Merklová, je přímo vesmírný. Merkelová je jedna z nejhorších političek, ne-li vůbec ta nejhorší. Ochrana našich hranic před její politikou je více než žádoucí.

Strach nese své ovoce i ve skleníku EU a skutečný uprchlík má smůlu

Ve čtvrtek se měla do Řecka vydat předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ale oznámila, že cestu odkládá. Jako důvod uvedla obavy z koronaviru. Takže „elity“ EU se už také bojí. A ještě včera se nám tito za naše oprávněné obavy povýšeně vysmívaly a označovaly nás hanlivými nálepkami. Nejhorší na tom je, že EU dosáhla neskutečné diskreditace pojmu „uprchlík“. A to je ranou lidskosti, humanismu a ranou pomoci těm, kteří by ji opravdu potřebovali.Těch cca 3000 syrských uprchlíků z válečných oblastí, stojících u řeckých hranic, přeci mezi uprchlíky skutečně patří. Těch dalších 100 000, co tam házející zápalné bomby a kameny, nikoliv.

Připomínka na závěr, protože nemáme krátkou paměť

Evropská unie slovy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a šéfa Evropské rady Charles Michela nesouhlasí se skutečností, že Spojené státy zavedly zákaz letů z členských států EU a rozhodly tak jednostranně a bez konzultace. Směšné, proč by cokoliv konzultovali s EU, která na nic a nikoho nikdy neslyší.

My si všichni pamatujeme, jak kancléřka Merkelová „pečlivě konzultovala“ se státy v EU, zda má či nemá v roce 2015 otevřít hranice hordám migrantů (o žádné uprchlíky se už tenkrát moc nejednalo) a jak přitom tehdejší předseda EK J. C. Juncker velmi ostře kritizoval maďarského premiéra Orbána, který svévolnému vstupu těchto k hranicím nahnaných vyčůránků bránil.

Ono platí, že s čím zacházíš, s tím také scházíš, a politika EU nejen vůči USA (pamatujete na ta cla na automobily 10 ku 2,5 %?), ale i vůči členským zemím v EU je nekorektní a podpásová. S takovou lze dojít jen tam, kde se EU právě nalézá. Za takový výsledek by jsme v roce 2003, kdy jsme hlasovali o vstupu do EU, nedali ani pětník, natož hlas.