Ministr zdravotnictví, Blatný, slibuje, že by Česká republika měla dostat do konce června vakcíny pro 6 milionů osob (viz zde). Jenomže takových slibů už tu byla přehršel. Za snad lepší zprávu je možné pokládat, že se skutečně uvolnila registrace pro rizikové skupiny občanů, ale jak lékaři specialisté všem vysvětlují, registrace nezaručuje očkování. Stále totiž není čím. Premiér Babiš navíc hlásí, že plánované vakcíny od firmy Johnson & Johnson nedorazí (viz zde). Hospodářské noviny pak uvedly, že vláda objednala pouze 81 procent dávek vakcín z toho, na co měla od Evropské komise nárok. Tak kde se opět stala chyba?

A Velikonoční svátky se blíží. Zatímco německá kancléřka Merkelová se kaje, že chtěla Německo na Velikonoce uzavřít, a od svého záměru ustupuje, (viz zde) v Česku se bojuje o uzávěru do konce dubna. Statistika je totiž neúprosná: Stále jsme nejhorší zemí a úmrtnost oproti loňskému roku údajně vzrostla o 46 procent. Není proto překvapením, že se obavy občanů zvyšují. To může nahrát i konečnému schválení pokračování uzavírky v režimu nouzového stavu, jak o ni bude vláda Sněmovnu žádat v pátek.

Ale stále se točíme v bludném kruhu: Bez očkování a léků se stav nezmění a uzavírka by mohla být doslova nekonečná. Sliby Blatného či Babiše o vakcínách už asi nikdo soudný nebere vážně a stav se může změnit jenom tehdy, pokud očkování skutečně ve velkém měřítku začne probíhat. Ale na obzoru stále nic zásadního nevidíme, jenom ty opakující se termíny „už brzy“.

Všude v Evropě (vyjma snad Británie) jsou lidé z uzavírek unaveni a podrážděni. Jenomže rozvolnění bez očkování a připravených léků je rizikem, ke kterému se těžko jakákoliv vláda může jen tak odhodlat. I ta česká si proto zaslouží vyslechnout. Bylo by ale nanejvýš dobré, aby informace, které vláda předkládá, přestaly být z továrny na nesplněné sliby a těšínská jablíčka. Není nic horšího, než hloupostí, lajdáctvím a neseriózností mařit očekávání lidí.

Rudolf Mládek