V prvním programovacím období rozdala doposud Česká republika více než 2,5 miliardy z dotací Evropské unie. Žádná autorita však nemonitoruje, jak jsou prostředky využívány a zda jsou využívány efektivně. Důvodem je nedostatečná kvalifikovanost lidí, kteří projekty hodnotí a absence jednotného systému pravidel a monitoringu čerpání.

Jelikož se nyní začíná ve státní správě připravovat nové sedmileté programovací období pro čerpání dotací EU od roku 2014, vznesla Společnost pro projektové řízení obavu nad efektivností využívání prostředků z evropských fondů. Ráda by tak touto cestou vyvolala diskusi s Ministerstvem pro místní rozvoj a Vládou, aby si uvědomili chyby v současném procesu, v novém období se již neopakovaly a celý proces řídili jako projekt.

Projekty nyní hodnotí lidé, kteří přesně nevědí, co je a co představuje projektové řízení odpovídající mezinárodně uznávaným standardům. Nevědí, že existuje certifikace projektových manažerů. Tito lidé ve státní správě řídí a hodnotí dotační projekty často jen podle Příručky pro žadatele a příjemce. Navíc máme až 27 operačních programů, které rozdělují a hodnotí čerpání dotací z EU a každý má trošku jiná pravidla. Toto vede k nejednotnosti a roztříštěnosti procesu využívání dotací z EU. „Chceme tedy, aby lidé, kteří působí kolem evropských fondů, věděli, že existuje mezinárodní certifikace projektových manažerů a metodika jak se mají projekty řídit. To povede k větší kvalitě a efektivitě procesu přidělování dotací a hlavně samotných projektů financovaných z dotací.", řekl Ing. Michael Motal, prezident SPŘ

"Upozorňujeme také na nesrovnalosti v podmínkách realizace projektů z dotací EU. Jak jsem již zmínil, tak v současném procesu chybí jasně definované hodnocení jednotlivých projektů. V rámci podmínek hodnocení se snažíme mimo jiné prosadit reálnost nastavených cílů, aby byli skutečně dosažitelné a neplnili jen obecné cíle stanovené operačním programem. Dnes je v těchto bodech velký zmatek.", dále dodal Ing. Michael Motal

Aktuálně uznávaným faktem pro hodnocení projektů je, zda má projekt stejný cíl jako samotný operační program pro jeho financování, který si žadatel o dotaci zvolil. Řada žadatelů tak záměrně pokřiví a přizpůsobí koncept projektu operačnímu programu. Konečný důsledek je takový, že se v případě schválení dotace zamýšlený projekt stává méně efektivním, než jeho žadatel zamýšlel ještě před podáním žádosti o dotaci.

Dalšími slabinami v řízení dotačních projektů jsou rizika a změny. „Projekty máme v ČR velmi dobře připravené, ale již nepočítají se změnami během jejich přípravy a realizace. Také se neřeší rizika během realizace a rizika z monitorovacích zpráv často vyšumí. To jsou hlavní chyby projektů v ČR oproti mezinárodním standardům." řekl Ing. Michael Motal

Přitom řízení rizik je důležitá součást vedení každého projektu. A umožnění změn je jediná jistota předkladatele návrhu projektu pro efektivní dosažení cíle projektu. S možností změny by se mělo počítat během administrace i realizace, ale současná úprava procesu dotací s některými změnami nepočítá a některé ani nepřipouští.

Cílem Společnosti pro projektové řízení je, aby se dotace a projekty přizpůsobily zdravé praxi, aby se dělaly správně podle mezinárodních standardů. SPŘ se snaží zapojit do struktur, které budou připravovat nové programové období jako odborný konzultant. Chce pomoci zpřehlednit proces, podmínky, dokumentace a postupy při žádosti o dotace EU. Cílem SPŘ je přesvědčit státní správu, aby nehleděla v případě udělování dotací jen na finanční stránku věci, ale závazně nastavila pravidla vedoucí směrem ke kvalitě.

O SPŘ:

Společnost pro projektové řízení je zastřešující profesní organizací projektových manažerů v České republice. Je neziskovou organizací a nejvyšší odbornou, mezinárodně uznávanou autoritou v otázkách projektového řízení a řízení prostřednictvím projektů v České republice, a to nezávisle na existenci odlišných standardů a metodik.

Certifikační orgán byl ustanoven SPŘ v roce 2001 a v tomto roce zahájil svou činnost. V této době byli jmenováni první zkoušející - Petr Chlupatý a Igor Novák, kteří jsou garanty certifikačního procesu a mají oprávnění hodnotit kandidáty všech stupňů. Prvním zahraničním zkoušejícím byl CVB IPMA® jmenován prof. Sergey Bushuyev z Ukrajiny.

V prvním kole certifikace byli certifikováni první Certifikovaní projektoví senior manažeři (IPMA Level B®, Certified Senior Project Manager) a CO mohl zahájit certifikaci stupňů D, C a B. Prvními Certifikovanými projektovými senior manažery, kteří 21. 6. 2001 úspěšně završili první kolo certifikačního procesu byli Marcela Nováková, Helena Jemanová, Jan Havlík a Helena Lhotová.

2. 5. 2011 bylo úspěšně dokončeno první kolo certifikace stupně A a poprvé byl udělen certifikát Certifikovaný ředitel projektů (IPMA Level A®, CertifiedProjectsDirector). První, kdo úspěšně završil certifikační proces stupně A je RNDr. Zdenko Staníček, Ph. D.

MĚLI BYSTE VIDĚT:

• Tomio Okamura setřel Araba za řeči o svém rasismu
• KAUZA V rožnovské kase prý chybí miliony ročně z pronájmu městských lesů
• ROZHOVOR Kalousek je ubožácký šmejd a nelidská stvůra, účtuje Ladislav Bátora
• Ten Radek John se snaží. Ale prý už je pozdě
• Houska z ČSSD: Teď má ve straně Paroubek zločince z Libčevse
• Senioři se prodraží. Jihomoravský kraj se kvůli nim zadlužil
• REPORTÁŽ Paroubkova propocená košile a hladová manželka. Perly, které neznáte
• Konec hazardu v Čechách? V Klatovech ano - končí všechny herny
• Peake: Hrozí promlčení kauz OKD a Škoda. Je třeba urychleně jednat
• Čeští žalobci se přiklonili ke Švýcarům, našli u MUS škodu