Na konci měsíce totiž obvykle zjistí, že jim na zaplacení složenek a dalších nutných plateb chybí několik tisícikorun. Ti, co mají ještě nějaký majetek, ho rozprodávají. Prodávají např. dřevo z lesů, chaty, chalupy či půdu zděděnou po předcích.

Ostatní, kteří už nemají žádnou možnost jak získat chybějící peníze, jsou nuceni se zadlužovat. Dnes už jen málo domácností v ČR nemá žádné dluhy. Statisíce rodin uvízlo v dluhových pastích. Jejich důsledkem jsou živořící, nešťastní, vystresovaní lidé a také více než milion exekucí ročně. Smutná bilance, skrývající mnoho lidských tragédií.

To vše se děje za netečného přihlížení státních institucí, přestože stát má především chránit své občany a vytvářet jim co nejlepší podmínky k životu.

Evropa je dodnes do značné míry ovlivněna poměry ve starověkém Římě. Tam bývalo zvykem, že vlastník pozemků přidělil svým otrokům půdu a poskytl jim prostředky na postavení domu. Za to jim otrok odváděl 10 % z toho, co na obdělávané půdě vypěstoval...

My dnes odvádíme státu několikanásobně více na různých daních a poplatcích. A to jsme prý svobodní občané, a ne otroci...

Náš stát zparchantěl. Mnohem více bere než dává. Jde na ruku více nadnárodním společnostem, bankám, lichvářům, obchodníkům s lidskou bídou, exekutorům a dalším šmejdům a podvodníkům než svým občanům.

Naši lidé snesou dost. Ale zase ne všechno. Až se pohár naplní, hrozí, že budou hořet státní úřady a lichváři, exekutoři a podobní zmetci budou viset na pouličních lampách.

Tím, kdo nám přisoudil roli odbytiště podřadných, předražených výrobků, levné manufaktury, ždímané kolonie, byla EU. A to i přesto, že náš národ je jedním z nejschopnějších a nejvíce tvořivých národů světa. A není se čemu divit, když v ní rozhodující slovo mají naši odvěcí nepřátelé – Němci. Ti se po více jak tisíc let pokoušeli náš národ zničit či podmanit. Pokud z EU brzy nevystoupíme, tentokrát se jim jejich záměr může podařit.