Zřejmě znervózněl ze zjištění, že ani přes volební úspěch jemu blízkých ČSSD a ANO ho vlastně nikdo k ničemu nepotřebuje, a tak, jak je ostatně jeho zvykem, sám sebe pasoval na mluvčího všech zemědělců a začal trousit moudra a vyhrožovat. A hned to samozřejmě okořeňuje perlami typu „my máme morálně navrch“, „poslední šance zbídačelého zemědělství“, „jednal jsem již s devíti ministry zemědělství“, „naše trpělivost je u konce“ a podobnými lahůdkami.

Jestli je však něco, kdy by zemědělské veřejnosti měla dojít trpělivost, tak je to právě Velebova současná aktivita kolem jmenování nového ministra.

V Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ) jsme se zařekli, že nebudeme aktivity tohoto v podstatě směšného demagoga komentovat do té doby, než nás začnou skutečně poškozovat.

A tak tomu nyní bezpochyby je. Nejde při tom o to, kdo, či která strana bude mít ministra zemědělství, o tom nechť rozhodnou ti, kteří mají mandát z voleb. To však rozhodně není prezident Agrární komory. Jde o to, že jménem zemědělců je prezentována nebezpečná tendence ke zpochybňování nejen výsledků, ale v podstatě i nutnosti voleb. Velebovo neustálé opakování, že ministrem by měl zůstat kandidát strany, která ve volbách dostala půldruhého procenta hlasů, je toho důkazem. Zdůrazňuji, že nejsem voličem ani jedné ze stran pravděpodobné koalice, ale je jejich právo a odpovědnost, aby o sestavení vlády rozhodly právě ony a nikoliv lobistické organizace.