„Český sociální systém potřebuje reformu, která sníží počet sociálních dávek a navýší jejich adresnost. Pomoc by měla být zaměřena především na lidi, kteří si nemohou pomoci sami anebo se prokazatelně snaží zlepšit svou situaci. Sociální pracovníci by měli zvýšit četnost kontrol, aby zamezili zneužívání sociálního systému,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Na Úřadu práce ČR bylo ke konci srpna 2019 registrováno 204 789 uchazečů o zaměstnání. Před rokem to bylo 230 499 uchazečů o zaměstnání. Oproti červenci 2019 došlo jen k mírnému poklesu počtu nezaměstnaných o 331 lidí. Podíl nezaměstnaných osob zůstal na úrovni 2,7 procenta. Celkem bylo evidováno 113 858 žen bez práce, což činilo 55,6 procenta ze všech uchazečů o zaměstnání. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 77 462 osob, což je více než třetina nezaměstnaných.

Na trhu práce narůstá počet volných pracovních míst, kterých ke konci srpna bylo evidováno 350 564. Ve stejném období před rokem to bylo 313 224 volných pracovních míst. Zaměstnavatelé reagují na nedostatek pracovních sil růstem mezd a zaváděním nových zaměstnaneckých benefitů. Rovněž narůstá zájem o dovoz pracovních sil ze zahraničí. Přestože je na českém trhu práce dostatek pracovních pozic, nezaměstnanost již příliš neklesá. Jedním z důvodů mohou být špatné pracovní návyky nezaměstnaných, kteří kvůli štědrému sociálnímu systému odmítají pracovat a raději čerpají sociální dávky.

Českou republiku lze hodnotit jako zemi s velmi nízkou nezaměstnaností. To je výhodné pro stát, kterému díky tomu narůstají daňové a odvodové příjmy. Díky nízké nezaměstnanosti též klesají výdaje státního rozpočtu na některé typy sociálních dávek. Nízká nezaměstnanost vyhovuje i zaměstnancům, kteří snadněji nachází uplatnění odpovídající jejich představám. Navíc se mohou těšit z rostoucích mezd. Naopak zaměstnavatelé mají vrásky na čele, protože musí hradit rostoucí mzdové náklady.