Úřad práce ČR na konci března registroval 263 608 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob tak dosáhl úrovně 3,5 %. Oproti únoru, kdy bylo registrováno 280 899 uchazečů a podíl nezaměstnaných osob dosahoval úrovně 3,7 %, došlo k dalšímu poklesu. Podobný vývoj potvrzuje i jiná metodika, kterou využívá Český statistický úřad. Podle ní byla v únoru obecná míra nezaměstnanosti 2,4 %. Česká republika si tak s odstupem udržuje nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie, kde byl únorový průměr 7,1 %.

Odlišnosti mezi daty Úřadu práce ČR a Českého statistického úřadu jsou dány skutečností, že někteří lidé jsou hlášeni na úřadech práce, aby mohli pobírat sociální dávky, ale ve skutečnosti pracují na černo. Statistické šetření ČSÚ též umožňuje odhalit skupinu lidí, kteří nepracují a práci si nehledají. Na lidi, kteří nejsou schopni do 14 dnů nastoupit do práce, se nahlíží jako na nezaměstnatelné.

„Na trh práce začínají pronikat dříve neuplatnitelné skupiny osob. Ve firmách se stále častěji můžeme setkávat s důchodci či dlouhodobě nezaměstnanými. Nízká nezaměstnanost má pozitivní vliv na vyloučené části společnosti,“ upozorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Počet uchazečů o zaměstnání se již prakticky rovná počtu volných pracovních míst. Těch na konci března bylo 253 522. Tato skutečnost velmi silně tlačí na růst mezd. Rostoucí mzdové náklady v kombinaci s posilováním koruny začíná dělat vrásky na čele českým průmyslníkům a exportérům. Rostoucí náklady musí začít promítat do cen, což snižuje jejich konkurenceschopnost na zahraničních trzích. O této skutečnosti již začínají vypovídat zhoršující se data o průmyslové produkci a zahraničním obchodu.

Situace na trhu práce naopak prospívá zaměstnancům, kterým nadstandardně rostou mzdy. To se projevuje na rostoucích tržbách v maloobchodě. Do budoucna by však situace na trhu práce mohla navyšovat inflaci. Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce též může vyvolávat otřesy v ekonomice.