V případě, že Energetický regulační úřad bude navyšovat regulované složky ceny elektřiny, hrozí, že si české domácnosti budou muset sáhnout hlouběji do kapsy i v příštích letech.

Česká republika patří mezi země Evropské unie, kde došlo k nejvyššímu růstu ceny elektřiny pro domácnosti. Podle údajů Eurostatu české domácnosti platily v prvním pololetí letošního roku 0,1748 eura za kilowatthodinu elektrické energie, což bylo o 12,0 procenta více než v prvním pololetí loňského roku. Ještě rychleji rostla cena elektřiny v Nizozemsku, na Kypru a v Litvě.

V některých zemích Evropské unie došlo k poklesu ceny elektřiny. Například dánským domácnostem se v prvním pololetí 2019 cena elektřiny meziročně snížila o 4,3 procenta. K podobnému vývoji došlo i v Portugalsku a v sousedním Polsku.

Nejlevnější elektřinu měly domácnosti v Bulharsku, kde cena v prvním pololetí letošního roku dosáhla úrovně 0,0997 eura za kilowatthodinu. Jen mírně dražší elektřinu měly maďarské domácnosti, které zaplatily za kilowatthodinu 0,1120 eura. Naopak nejdražší cenu elektřiny měly domácnosti v Německu. Naši západní sousedé za kilowatthodinu zaplatily 0,3088 eura.

Průměrná cena elektřiny v celé Evropské unii se mezi prvním pololetím 2018 a 2019 zvýšila z 0,2066 na 0,2159 eura za kilowatthodinu. České domácnosti i po prudkém nárůstu ceny elektřiny platily méně, než bylo obvyklé. Daně a odvody v Evropské unii tvořily 37 procent z koncové ceny elektrické energie.

Ing. Štěpán Křeček, MBA
ekonom