Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil meziroční růst hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí letošního roku na úrovni 2,5 procenta. Mezičtvrtletní růst byl navýšen z úrovně 0,3 na 0,4 procenta. Růstu české ekonomiky byl založen především na domácí a zahraniční poptávce.

Výdaje na konečnou spotřebu meziročně vzrostly o 2,6 procenta. Lidé si mohli dovolit navyšovat svou spotřebu díky vysoké zaměstnanosti a meziročnímu růstu objemu mzdových nákladů o 6,8 procenta. Spotřebu navýšily i vládní instituce.

„Přestože v posledních letech dochází k dynamickému růstu mezd, v porovnání se západní Evropou jsou české mzdy stále výrazně podprůměrné. To umožňuje českým firmám produkovat konkurenceschopné výrobky, po kterých je vysoká poptávka v zahraničí. Díky tomu si česká ekonomika udržuje výrazně vyšší tempo růstu, než je v Evropské unii obvyklé,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Investiční výdaje měly negativní vliv na růst ekonomiky. Stalo se tak poprvé od druhého čtvrtletí 2017. Vzhledem k vysokým cenám na realitním trhu se dařilo stavebnictví a v meziročním srovnání vzrostly investice do nemovitostí. Nicméně prohloubil se meziroční pokles u investic do strojů a zařízení.

České hospodářství se postupně posouvá k závěrečné fázi ekonomického cyklu. Dynamičtějšímu růstu naší ekonomiky může bránit nastavení úrokových sazeb, které jsou ve srovnání s eurozónou na výrazně vyšší úrovni.