Přední světoví ekonomové, bankéři, manažeři, politici a aktivisté se po roce sjíždějí do Davosu, aby zahájili padesáté zasedání Světového ekonomického fóra. Stejně jako v loňském roce byla krátce před začátkem Fóra zveřejněna série negativních zpráv. Mezinárodní měnový fond snížil odhad letošního růstu globálního hospodářství na 3,3 procenta. Nevládní organizace Oxfam přišla s tvrzením, že se ekonomická nerovnost vymkla kontrole. Podle její analýzy má jedno procento nejbohatších lidí na světě přibližně dvakrát více majetku než zbytek populace na celém světě. V neposlední řadě byly oznámeny výsledky čínské ekonomiky za loňský rok. Říše středu rostla tempem 6,1 procenta, což bylo nejméně za 29 let.

Nepříjemné ekonomické události ve světě se dotýkají i Evropské unie. Přestože dochází ke zklidnění obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, ukazuje se, že změny v globálním obchodě mají negativní vliv na exportně orientované ekonomiky. O tom se v loňském roce přesvědčilo Německo. V nepříliš dobré kondici se nachází i Itálie. Trhy sice uklidnily změny v italské vládě, nicméně rizika plynoucí z vysokého zadlužení země stále přetrvávají. Ve Francii již nejsou v ulicích davy demonstrantů se žlutými vestami, nicméně protesty neutichly a odborová hnutí se bouří proti důchodové reformě. Spojené království si po volbách oddychlo, že má konečně stabilní vládu s jasným postojem vůči brexitu. Konečná podoba odchodu Spojeného království z Evropské unie však stále není na stole.

V této nelehké situaci, která je vyostřena napětím na Blízkém východě a tématy, jako je migrace, povedou přibližně tři tisíce účastníků Fóra v Davosu debaty o řešení globálních problémů. Do popředí by se kromě ekonomických otázek měla dostat i témata týkající se geopolitických problémů a klimatických změn. Účastníci Fóra by si například měli položit otázku, do jaké míry je možný hospodářský růst bez vedlejších účinků, jakými jsou globální oteplování či rostoucí nerovnost mezi lidmi. Rovněž důležitá budou témata týkající se digitalizace a robotizace. Tyto fenomény mění systém lidské práce, což s sebou kromě pozitivních důsledků přináší i negativa.

Pravděpodobně největší pozornost budou účastníci Světového ekonomického fóra věnovat americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který vystoupí již v úterý dopoledne. Pozornost si může získat i známá aktivistka Greta Thunbergová. Ta požaduje, aby vlády i soukromé firmy ukončily investice v oblasti fosilních zdrojů. Takový požadavek však vzbudil vlnu emocí. Greta Thunbergová i další aktivisté samozřejmě mají právo požadovat po vládních představitelích, aby změnili přístup k ekologii. Na druhou stranu bychom měli být ostražití, když aktivisté vznáší požadavky vůči soukromým firmám. Takový přístup by mohl narušovat princip soukromého vlastnictví, na kterém je vybudován náš ekonomický systém.