„I přes vysoký růst příjmů státního rozpočtu však bylo v prvním pololetí letošního roku hospodařeno se schodkem, který byl zapříčiněn výrazným růstem výdajů na důchody a platy státních zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„V případě, že státní rozpočet bude ve druhém pololetí letošního roku hospodařit obdobně jako v prvním pololetí, bude přibližně dodržena plánovaná výše schodku státního rozpočtu na letošní rok o velikosti 40 miliard korun,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ke konci června skončil státní rozpočet ve schodku 20,7 miliardy korun. Jedná se o horší výsledek než před rokem, kdy státní rozpočet po prvních šesti měsících hospodařil se schodkem 5,9 miliardy korun. Na příjmové straně státního rozpočtu si můžeme všimnout meziročního růstu o 55,8 miliardy korun, což je výrazně méně než na výdajové straně, která meziročně narostla o 70,6 miliardy korun. Rychlejší růst výdajů oproti příjmům státního rozpočtu je znepokojující. Hlavní příčinu tohoto vývoje je třeba hledat v rychlém růstu výdajů na důchody, na které se ke konci června vydalo meziročně o 19,0 miliardy korun navíc.

Na příjmové straně veřejných rozpočtů, která kromě příjmů státního rozpočtu zahrnuje všechny příjmy se sdílených daní a odvodů, dominuje výběr odvodů na sociální pojištění. Za půl roku se celkem vybralo 272,6 miliardy korun, což je o 8,2 procenta více než ve stejném období před rokem. Oproti tomu vázne celkový výběr daně z přidané hodnoty, na které se prozatím vybralo 200,2 miliardy korun, což je pouze o 2,9 procenta více než ve stejném období před rokem. U výběru DPH se projevilo zavedení nižší sazby na pravidelnou hromadnou dopravu, která je účinná od února 2019. Příjmová strana veřejných rozpočtů je dále ovlivněna růstem výběru daně z příjmů fyzických osob, kde se projevuje efekt rostoucích mezd a zvyšující se zaměstnanosti.

Na výdajové straně státního rozpočtu si lze všimnout, že 39,2 procenta výdajů je spotřebováno na sociální dávky, kde nejvyšší položkou o velikosti 234,8 miliardy korun jsou důchody. Dále si lze všimnout meziročního růstu investic. Za polovinu letošního roku se proinvestovalo 45,7 miliardy korun, což je o 12,5 miliardy korun více než ve stejném období před rokem. Nárůst investic o 37,4 procenta lze hodnotit pozitivně, protože pomáhá zvyšovat tempo růstu naší ekonomiky. Mezi nejproduktivnější investice patří dopravní stavby. Některé investice však nemají příliš velký multiplikační efekt a realizují se jen kvůli čerpání evropských fondů.