„Kdyby vláda chtěla bojovat proti konzumaci tabáku a alkoholu, musela by dál násobně zvyšovat výdaje na prevenci. Spotřební chování dospělých lidí by sice příliš nezměnila, ale mohla by se zaměřit na děti, které jsou v naší společnosti vychovávány tak, že kouřit a pít alkohol je normální,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ministerstva financí a zdravotnictví chtějí zvýšit příjmy státního rozpočtu prostřednictvím růstu zdanění tabáku, alkoholu a hazardních her. Přestože argumentace ohledně růstu daní se zaměřuje především na pozitivní dopady na lidské zdraví, je zřejmé, že vládě jde především o naplnění státní kasy. V opačném případě by byl návrh na vyšší zdanění neřestí doprovázen snížením jiných daní. Nic takového se však nekoná, což je vzhledem k vývoji pokladního plnění státního rozpočtu pochopitelné. Rychle rostoucí výdaje na sociální dávky budou komplikovat dodržení rozpočtové kázně a každý dodatečný příjem se státu bude hodit.

Změny ve zdanění neřestí by podle plánu měly platit od roku 2020. Vyšší příjmy do státního rozpočtu však mohou přitéct již letos. U cigaret a alkoholu, které mají dlouhou dobu trvanlivosti, funguje efekt předzásobení. Je tedy možné, že si lidé nakoupí cigarety a alkohol do zásoby ještě v letošním roce, aby se na začátku příštího roku vyhnuli vyššímu zdanění. Efekt předzásobení se však postupně bude vyčerpávat a vyšší zdanění neřestí bude plnit státní rozpočet především v následujících letech.

V souvislosti s růstem daní na tabák a alkohol vytváří zainteresované společnosti dojem, že vyšší ceny budou nahrávat pašování a černému trhu. Takový názor je však ve skutečnosti extrémní. Kuřáci a milovníci alkoholu nebudou měnit své spotřební návyky kvůli mírně vyšším cenám. Na černý trh by se začali obracen jen v případě skokového zdražení, které by šlo do násobků současných cen. To se však nechystá, proto lze očekávat, že černý trh s tabákem a alkoholem nevzroste. Podobné to bude i u hazardních her, kde sice vyšší zdanění může snížit výhry, ale rozhodně nelze očekávat, že by se hazard transformoval do nelegální podoby.

Rovněž nelze očekávat, že by navrhované vyšší zdanění neřestí výrazně snížilo poptávku a vedlo ke spořádanější společnosti. Konzumace tabáku a alkoholu se vyznačuje takzvanou neelastickou poptávkou. To znamená, že procentní změna ceny vyvolá menší procentní změnu poptávaného množství. Jinými slovy spotřební chování lidí se ani po plánovaném zdražení neřestí příliš nezmění. Předkladatelé návrhu proto nemohou počítat s výraznými dopady na zdraví populace. To lze v této oblasti zajistit prevencí, kdy sice již příliš nezměníme spotřební chování dospělých lidí, ale můžeme se o to pokusit u dětí.  

S pozdravem a přáním pěkného dne

Ing. Štěpán Křeček, MBA

Hlavní ekonom BHS