Je to vlastně prima věc. Nikdo totiž pro volební úspěch obou zmiňovaných politiků nemůže vykonat více, než třeba reprezentanti „kulturní fronty“, jakými jsou např. režisér Jiří Menzl, herečka Bára Štěpánová nebo moderátor Vladimír Kučera.

Kdo se nestydí, je prostě Nestyda

No a pan Menzl se za podpis Anticharty v dobách normalizace prý nestydí, svěřil se při rozhovoru pro Seznam.cz. Přerod talentovaného režiséra v zapšklého staříka způsobil prostě čas. Takže človíček uvyklý zájmu médií a záři reflektorů je ochoten pro chvilinku slastného zamrazení ze „zájmu“ odhrkat pro „novináře“ jakoukoli smradlavost.

Češi jsou dle Menzla blbí. Ti chytří emigrovali a zůstali jen pitomci, kteří volí Zemana. Nějak si však bývalý režisér nevzpomíná, že jeho úctyhodné dílo i oscarové nominace vznikly díky blahovůli a financím „totalitního“ režimu, jemuž se zcela racionálně odvděčil třeba právě podpisem Anticharty. Také publikum, které jeho dílo oceňovalo tvořili občané ČSSR, uvyklí a schopní přečíst si jinotaje a poetiku navzdory oficiálnímu politickému kurzu.

Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Tak to prostě je, tudíž pan Menzl vyl s komunisty a teď právě vyje s antikomunisty. Jako každý čacký „kulturní frontovník“. Jenže za „totality“ se talent a vůle Jiřího Menzla dočkaly rozvoje, v současnosti už ale o práci nezavadí. A to mnohoslibně říká, že by jej lákalo téma třeba prezidenta Beneše.

Možná, že se teď po mnoha kopancích do prezidenta Zemana a vlastního národa dočká, penízky z nějakého toho norského nebo sorosovic fondu se najdou. A po vzoru nedávného „uměleckého“ přetvoření ministra Jana Masaryka v kokainistu, (nejde sice o Menzlovo dílo) bude moci pan Menzl „umělecky“ dotvořit Edvarda Beneše v homosexuála či snad dokonce ve vyznavače Islámu.

Baruška a ekonomika

Dívenka volnějších mravů paní Štěpánové v prvních dílech Básníků slušela. A pro mnoho diváků, ne-li většinu, zároveň Bára Štěpánová dosáhla uměleckého vrcholu. A raději tam měla zůstat. Angažovaná umělkyně se stala však raději „umělkyní“, neboť ji svého času ovála atmosféra dnes pravidelně adorovaného alkoholika ve funkci prezidenta na Pražském hradě. Paní Štěpánová tak mediálně žije ze vzpomínek na  koloběžkové drandění po hradních chodbách ve stínu věčně nasáklého intošíka. Tak je z ní dnes též „politička“.

Prořízlou pusinku si otevírá nejraději na dnes jí už nedostupný Pražský hrad, leč nepohrdne ani „cool“ obsírání ministra Babiše. Její poslední akci s jakýmsi alegorickým zpracováním údajného neplacení daní ze strany Babiše doprovodil tak minimální zájem publika, že by mohlo klidně jít o zápis do Guinesovy knihy rekordů v politických happeninzích. Skutečně, ale opravdu, kromě organizačního štábu a skupinky „novinářů“ a Báry nepřišel lautr nikdo. Ani noha.

A to prý si „nechala spočítat“, že zlovolný Babiš fakt ty daně platí jen částečně a slovy panapřítelesoudruha premiéra vlastně „ojebává“ státní kasu. Tak to si tedy nemusela „nechat spočítat“. Kdyby počítala sama, dospěla by jistě umělkyně a politička ke stejnému výsledku. Blbému.

Ach, kéž bych byl Kutscherou a ne jenom Kučera

Tak si jistě musí povzdechnout po každém vydařeném mudrování na obrazovkách ČT nazvaném Historie CS novinář a publicista Vladimír Kučera. Jeho předklony směrem ke Grossdeutschesreich (dnes EU) jsou jasně viditelné, ale je mu přece jen prostor ČT poněkud malý. Tudíž ve svém blogu na Aktuálně.cz hořekuje.

Novinářský euroobčánek totiž nevidí v české historii nic velkého. Bezkonfliktního – možná, ale naše mytologie prý postrádá řeckou nebo germánskou velikost. Nemáme  žádný souboj Titánů jako Řekové, nemáme velké boje Niebelungů po vzoru Germánů. Pro tento deficit jsme tedy malí, nedostateční a náchylní volit Velkou Hubu na Hradě, jak citlivě nazývá současného prezidenta. A pověst o Bivojovi není prý o síle českého chasníka, ale jen o zabíjačce.

No, o faktu, že němečtí Niebelungové přivedli dnes řecké Titány cugrunt se pan Kučera už raději nezmiňuje. Pro něj je určující, že český prezident, jediný viditelný politik, který je ochoten brát se i o zájmy svého národa, je tedy Velká Huba. Jistě vlídněji bude akceptovat předvolební tanečky Plechové Huby, největší politické slibotechny a marxleninistického sociologa Karla Lubomíra Schwarzenberg-Zaorálka. Ten už se do toho pouští. Už zase slibuje, slibuje, slibuje. Možná panu Kučerovi u soudruha Schulze zajistí i tu „evropskou“ transkripci jeho jména na Kutschera.

Menzel, Štěpánová, Kučera. Dobrý tým. Ale pro koho vlastně pracují? Pro Babiše nebo pro Zemana?

Svatopluk Otava