Kdo dává prostor k výměně názorů je dnes „proruský“

Pravda je, že mé texty vycházejí v posledních pár letech na nejrůznějších portálech. Třeba v Bezpolitickékorektnosti, Euportálu či Parlamentních listech. Prostor k vyjádření zde dostávají i velmi respektovaní autoři s rozdílnými pohledy na nejrůznější témata. Proto jsou „proruské“? Rozhovory  uveřejňované pravidelně s vládními činiteli, politiky napříč spektrem a publikování názorů třeba europoslance Jaromíra Štětiny nebo umělecké frontovnice Pavlíny Filipovské činí z Parlamentních listů „proruský“ web? A snídal pan Jandourek, než vypotil takovou tupost? Nebo upadl...?

Ale buďme konkrétní. Slovutný „komentátor“ uveřejnil článek s názvem „Spasibo, Rassija (azbukou)..., píše ruská hlásná touba....“, načež „komentuje“ můj zcela jiný článek, než ten, který si vybral do titulku. Totiž „Už jen krůček od války. Sny zadluženého bandity se začínají plnit?“, co skutečně vyšel v Parlamentních listech a Bezpolitickékorektnosti předevčírem, 4.10.

Tato faulózní dezinterpretace mne patrně měla přeřadit z proruského autora na toho čistě ruského.

Položit otázku? To už je vyložený putinismus...

Ve zmíněném článku jsem uvedl souhrn „hodnotových“ podivností, kdy v Pobaltí jsou zcela v rozporu s lidskými právy perzekvováni rusky hovořící občané, jimž jsou upírána práva volit či být volen, dotkl jsem se známého faktu, že ukrajinská vláda rusofonní obyvatelstvo vraždí armádou a ptal jsem se, jak by v současné situaci Rusku prospělo, kdyby nechalo sestřelit indonézský civilní letoun nebo bombardovat humanitární konvoje v Sýrii. Odpovědi jsou natolik zřejmé, že jsem krom uvedených otázek sám žádnou neuvedl.

Nahá, zřejmá pravda vyplývající z mnou položených otázek však natolik nakrkla pana Jandourka, že se rozhodl odpovědět na ně osobně, když mne před tím zcela lživě obvinil, že to já si sám odpovídám... Jandourkovy hlubokomyslnosti vskutku stojí za přečtení.