Dlouholetý leader Kazachstánu rezignoval a nečekal na další prezidentské volby, což velice překvapilo určitý okruh jeho kolegů a partnerů. Co bude následovat v Kazachstánu nyní a jak bude rezignace Nazarbajeva ovlivňovat situaci v celé zemi a regionu?

Ve skutečnosti prezidentova rezignace 19. března překvapila jen ten okruh politiků a partnerů, kteří celkové dění v Kazachstánu nesledovali pozorně. Ti, co věnovali náležitou pozornost celkovému dění ve střední Asii předpokládali, že se země připravuje na předání moci. Kazachstán se již dlouhodobě připravoval a začal proces přechodu od super-prezidentského modelu vlády k parlamentarismu a sám Nursultan Nazarbajev se nedávno obrátil na Ústavní radu, aby připravila právní proces předání moci po jeho dobrovolné rezignaci. Proto jeho rezignace byla ve státě očekávaná a dokonce velmi přirozená.

Nursultan Nazarbajev byl posledním leaderem - hlavou státu, který nastoupil do svého úřadu již v době éry Sovětského svazu. Během svého působení ve funkci udělal maximum pro republiku a pokud by svět měl univerzální systém pro hodnocení efektivity práce hlav států - první prezident Kazachstánu by podle takového hodnocení nepochybně obdržel 100% bodů.

Během Nazarbajevova výkonu funkce prezidenta byla vybudována tržní ekonomika, modernizovaly se všechny instituce společnosti, devětkrát se zvýšily příjmy obyvatelstva, desetkrát se snížila úroveň chudoby, byly zahájeny strategické rozvojové programy a zachována rovnováha vztahů mezi Kazachstánem a jeho polárními hráči. Spolupráce s Čínou, Ruskem a USA obecně zvýšila kredit Republiky Kazachstán na mezinárodní scéně.

Od konce devadesátých let minulého století se tato země s výbušným mnohonárodnostním složením, s průmyslem pod státní kontrolou, který přestal plně fungovat, s obrovským břemenem sociálních a ekonomických problémů, s nevyřešenou otázkou hranic, s hrozbou občanských sporů, války a možného krveprolití, stala pod vedením prezidenta Nazarbajeva Kazachstán úspěšným, ekonomicky prosperujícím státem.

Prezident Nursultan Nazarbajev, který vycházel z principu „první ekonomika, pak politika“, jako první uskutečnil to, čemu se nikdo z jeho sousedů neodvážil - privatizoval a otevřel dveře své země velkému kapitálu. To, co z toho vzešlo, je nyní vidět na první pohled - Kazachstán má před svými sousedy vysokou a sebevědomou pozici v různých mezinárodních hodnoceních, ekonomické atraktivitě a ochraně investorů.

Výčet všech zásluh prvního prezidenta Kazachstánu je velice dlouhý - tento materiál by se dal zpracovat do velice obsáhlé práce - udělal hodně pro celou svou zemi a region, bez ohledu na to, jak neskutečně jeho plán z počátku vypadal. Nazarbajev ukázal světu jedinečný příklad integrity a duševního zdraví. Kazachstán se zbavil jaderných zbraní v době, kdy se jiné státy zoufale snažily tyto zbraně získat. Země by na tomto jaderném arzenálu mohla získat ekonomickou a další prestiž, ale zároveň by mohla ohrozit svůj vlastní lid, ale i osud světa. Nursultan Nazarbajev velice moudře rozhodl a ukázal světu, že autorita se dá získat i beze zbraní.

„Musíme si přiznat: „Kazachstán, ale i sousedé jsou velice zavázáni Nazarbajevovi“ – velice stručně vyjádřil svůj názor legendární publicista, historik a novinář Leonid Mlechin o zásluhách a úspěších prvního prezidenta Kazachstánu. Přesněji se to nedá říci…

Tak proč Nazarbajev odchází? Hodně se mluví o jeho věku, může to být důvod jeho rezignace. Ano, prvnímu prezidentovi Kazachstánu je 78 let. Je ve velice dobrém zdravotním stavu! Ovšem rezignoval. Někdo se domnívá, že důvodem je jeho fyzický stav, ale to těžko, jinak by opustil aktivní politiku, a to se nestalo.

Dle mého názoru prezident Nazarbajev jednal velice moudře a předvídavě. Pochopil, že když on nebude řešit otázku předání moci, mohl by vytvořit nebezpečnou nejistotu ve společnosti, vyvolat obavy zahraničních partnerů a zahraničních investorů. Proto se rozhodl předčasně rezignovat a předat funkci mladšímu politikovi. Rozhodl se udělat to, co další leadaři zemí ve střední Asii nikdy neudělali. To je způsob, který dělají jen odvážní a velký politici.

Nursultan Nazarbayev, který odstoupil před koncem svého funkčního období si uvědomoval hlavní politické riziko země. Provedl to jemně a bez otřesů. Země bez chaosu a šoků prošla cestou ústavního předání moci a vstoupila do nové historické éry. A ti, kteří říkají, že situace v Kazachstánu je nyní ještě méně předvídatelná než tomu bylo dříve, jsou na omylu.

Po odstoupení prvního prezidenta nečekají Kazachstán žádné závažné změny. Za prvé proto, že nový prezident Kasym-Zhomart Tokayev bude plně dodržovat nastavené vize svého předchůdce. Tuto skutečnost potvrdil v průběhu složení slavnostního prezidentského slibu. To znamená, že naplánovaná vnější i vnitřní politika státu zůstane nezměněna. Všechny hlavní instituce státní moci Kazachstánu budou pracovat v souladu s předchozími pokyny, principy a vizemi.

Za druhé - prezident v Kazachstánu není sám, kdo nese pnou odpovědnost za rozhodnutí, která byla přijatá v zemi. Již od roku 2017 byl zahájen ve státě demokratický proces přechodu ze super-prezidentské na prezidentsko-parlamentní formu vlády. První etapa přerozdělení odpovědnosti z prezidenta na vládu a parlament se již uskutečnila. Na vládu a zákonodárce bylo převedeno cca 40 různých druhů pravomocí, jimiž byl dříve pověřen pouze prezident.

A za třetí - Nursultan Nazarbajev vůbec politiku neopouští. Zůstává ve funkci předsedy Rady bezpečnosti s velkými pravomocemi jako vedoucí vládnoucí strany a jako leader národa. Zůstává nadále vedoucím politikem, který i po svém odchodu z funkce prezidenta republiky může nadále kladně ovlivňovat její osud.

A to je teď pro Kazachstán ten nejlepší možný scénář...