Milion a půl voličů není málo. Je to ale daleko více než kolik jich může ve střdnědobém výhledu ODS získat.

Je to ale počet voličů. kteří ODS kdysi volili. Dnes volí jiné strany.

ODS nové voliče nezíská. Pravicových voličů u nás o mnoho víc není a část z nich ODS volit nebude hlavně proto, že zde jsou alternativy.

Nechci se pouštět do rozkladů a argumentů o tom, kdo je pravicový a kdo ne, ale fakt je že část pravicových voličů bude volit ANO, část TOP09, menší část Svobodné a ještě menší část různé malé pravicové straničky a hnutíčka.

Hledání zcela nových voličů je proto vcelku marné a zbytečné.ODS musí myslet na ty voliče, které ztratila díky tomu, že jí přestali důvěřovat.

Nebyla to náhlá ztráta, důvěru ODS ztrácí od roku 2006, ve které dosáhla vrcholu své voličské atraktivity. Od té doby v každých konsekutivních volbách voliči ODS opouštěli po statisících.

A vedení ODS to s klidem sledovalo, nedělalo proti tomu vůbec nic. Až na to, že se zbavilo posledního úspěšného předsedy a prohlásilo jej za viníka - začal mluvit veřejně o problémech ODS, včetně klientelismu a "kmotrech".

Propad ODS do politického oblivia nezpůsobila ani aféra Petra Nečase. ODS k němu měla nakročeno dlouhou dobu, trend byl zřetelný mnoho let a kdyby k propadu na něco ke třem stům tisícum voličů nedošlo po pádu Nečasovy vlády, došlo by k němu letos na jaře, kdy mělo končit řádné funkční období vlády.

Došlo by k němu, protože ani v posledních letech angažmá ve vládě se ODS nijak nesnažila s úbytkem voličů způsobeným její nevěrohodností vypořádat.

Aby se ODS mohla postavit na nohy a znovu začít získávat své voliče zpět pro evropské a brzy na to komunální volby, musela by udělat to co nikdy neudělala - vypracovat si důkladnou a seriozní analýzu příčin odklonu voličů. A na jejím základě připravit program její obnovy.

Nestačí říci "odklonili jsme se od programu".

Nestačí říci "slibovali jsme neplnitelné".

Nestačí říci "šli jsme od jedné aféry ke druhé a byli jsme navíc medii falešně obviňováni z ještě více nepravostí. Jsme oběti nepřízně medií"

A nestačí ani říci "lidé jsou už unaveni ze stále stejných tváří"

To vše jsou zjevné důvody, proč voliči ODS nevěří.

Ale ODS má tendenci tyto chyby znovu a znovu opakovat.

Je správné poukazovat na nesmyslnost Eura. ODS to dělá už od vzniku společné Euroměny.

A dělá to s takovým úspěchem. že průzkumy ukazují, že mezi příznivci ODS má Euro více fanoušků, než, mezi jejími odpůrci.

Aby voliči uvěřili, že ODS to myslí vážně a že její argumenty jsou platné, měla by být schopna přesvědčit alespoň své příznivce.

Jak je vidět, nebyla.

Je správné poukazovat na to že sliby našich oponentů (a často i našich potenciálních partnerů) jsou nesplnitelné.

Pak bychom ovšem neměli sami takové sliby dávat a měli bychom slibovat jen to, co můžeme splnit.

Sliby, že budeme žádat vládu aby vyjednala změny přístupové dohody jsou hezké. Ale víme velmi dobře, že tato vláda nic takového neudělá. A víme, že i kdyby se stal zázrak, a vláda o změnu smluv požádala, nebudou s tím souhlasit všechny členské státy Unie. Ne jenom ty státy jmenované v petici. A každý z těch států to má právo vetovat a zcela jistě to nejméně jeden z nich vetovat bude. To ví málo kdo z těch, kdo petici podepisali a domnívali se, že jde o slib ODS. A ti budou potom čekat, že svému slibu ODS dostojí a budou opět zklamáni.

Můžeme slíbit, že o to požádá první vláda kterou bude ODS sestavovovat po vítězných sněmovních volbách a vzhledem k tomu, že to sotva budou ty nejbližší volby, doufat, že do té doby Euro zkolabuje samo.

V každém případě, cesta popsaná v petici je neprůchodná.

Z přístupové smlouvy, kterou nám darovala Sociální demokracie a Pavel Telička se nevymkneme a výjimku si nevyjednáme. Je chybou to voličům slibovat. Jediná možnost jak se Euru vyhnout je udělat to, co udělalo Švédsko - vyvolat k otázce přijetí Eura referendum, vyhrát v něm a odvolávat se na to, že občané si vstup ještě nepřejí. A doufat, že o něm našem vstupu nerozhodnou jiní, což je také možné. Ale to může udělat jen Sněmovna a je to téma pro sněmovní volby, ne pro ty evropské.

ODS očekávala, že jí to přeci jen trochu pomůže v nejbližších eurovolbách.  Nestalo se.

Petice měla být předvolebním trhákem ODS. Ale petice se pro nezúčastněného voliče nestala pádným důvodem proč volit ODS.

Mnozí z těch, kdo ji podepsali ani nevěděli, že petice je akcí ODS.

Petici jsem přesto podepsal, a podpisy jsem u stánku sbíral, ačkoliv stejně jako až dosud ODS, mám k peticím silný odpor. A kandidáty ODS do Evropského parlamentu jsem volil.

I když nevím proč - uspora 80 milionů Euro zastavením permanentního stěhování Evropského parlamentu mezi Bruselem a Strasbourgem je za prvé kapkou v moři rozpočtu EU a za druhé je to stejně jako ta petice, slibování nesplnitelného. Francie na tom stěhování trvá z prestižních důvodů a jakoukoliv změnu bude vetovat.

Jsem loyální řadový člen ODS. Podpis petice byl pro mně dobrou zkušeností, vím teď z vlastní zkušenosti, jak se cítili ti, kdo řadu let dávali, "se skřípěním zubů", jak řekl premiér Nečas, své hlasy ODS.

Dokázali jsme prohrát volby, které v celé Evropě, včetně naší republiky byly úspěchem pro všechny strany, které jsou, jako my, označovány za kritiky Evropské unie. Volby, ve kterých Evropská unie jednoznačně prohrála.

Heslo "Otáčíme Evropskou unii správným směrem" je předmětem vtipů. Nedokázali jsme správným směrem otočit ani naše voliče. Buď zůstali doma, nebo šli jinudy a volili jiné strany. Nemluvím ani o zahraniční politice, o té kterou ODS už žádnou nemá.

Probíhá velká evropská krize a veřejnost je v postoji k ní rozdělena. Naše vláda se přesně řídí politkou Bruselu. Tak otrocky, že to budí odpor i v jejích koaličních stranách. V každé z nich se našli poslanci, kteří v průběhu krize vyjádřili znepokojení nad některým z kroků vlády. Například nad odmítnutím zabývat se osudem našich krajanů, Volyňských Čechů. To jsou ti naši krajané, kteří tvořili základ naší východní armády v poslední světové válce. Ti, kteří se dobrovolně hlásili do československých jednotek v Sovětském svazu. Ti, kteří bojovali a často umírali za vzdálenou vlast, kterou většina z nich v životě ani neviděla. Naše vláda se jim odměnila tím, že jejich volání o pomoc prohlásila za bezpředmětné. V diskuzi se nad tím pozastavovali i poslanci vládních stran. Za ODS se neozval nikdo. ODS deklarovala bezvýhradnou podporu vládě.

Evropská unie již veřejně vyvíjí nátlak na Kyjevskou vládu, aby se oprostila od vlivu neonacistických stran a hnutí. Už i pan ministr Zaorálek obrací a od podpory neonacistů se distancuje. ODS ještě ne, ta dosavadní postup Evropské unie a naší vlády bezvýhradně podporuje.

Jen jedna parlamentní strana podporovala postup Evropské Unie a české vlády bez jediného slova výhrad. Byla to ODS.

Teď se ukazuje, že Evropská unie už není jednotná. V rozhodujících zemích Unie je postoj k Rusku pomalu přehodnocován. Národní zájmy zemí jako Německo a Francie začínají převládat.

ODS ještě neví co bude jejím postojem - čeká, až nám ministr Zaorálek přinese definitivní stanovisko Evropskéé unie, abychom se mohli nezávisle rozhodnout s ním bezvýhradně souhlasit.

Po kongresu ODS jsem v ní viděl skutečnou změnu. Změnu k lepšímu. Je pomalá, neprobíhá všude a ve všem dostatečně a dá ještě mnoho práce, než bude možné říci, že je nezvratiltelná a že dosáhla cíle. Na cestě budou překážky, budou problémy, budou obtíže a budou neúspěchy.

Jenže v duchu staré utajovací manie ODS se nám podařilo před voliči tu změnu utajit.

Snad nejúčinnější formou pomoci je o změnách v ODS mluvit. Poukazovat na úspěchy a nesnažit se zamést neúspěchy pod koberec. Tvářit ser, že neúspěchy nejsou, že jsme bezchybní a perfektní, to je co ODS dělala dosud a proč je dnes ráda, když si může dávat za reálný cíl dosáhnou do tří a půl roku, kdy má končit funkční období této vlády, alespoň dvouciferného výsledku.

Změna, aby působila na voliče, aby volič uvěřil, že toto je skutečně ta pravá ODS, ta ODS které kdysi věřil a kterou volil, musí být nejen reálná a skutečná - musí být hlavně viditelná.

ODS nemůže chtít diskuzi ukončit, a nemůže chtít voličům ukázat jen její konečný výsledek. Důvodem dnešního stavu mizivé důvěry je to, že ODS své voliče považovala za cosi jako živý inventář, který zde jednou je a nemusíme mu nic říkat o tom, co děláme.

Nemůže se uzavřít, udělat si reformy "doma" a pak otevřít okna a voličům oznamovat "tak a teď jsme se změnili, jsme ta pravá ODS a volte nás."

Přesně to dělala ODS už od roku 2006. Tato politika ji připravila o jeden a půl milionu voličů.

A nedá se opakovat, ani když to tentokrát je pravda.

Podobně je tomu s personální politikou. ODS padla až na dno. Může jít jen vzhůru, nebo nikam. Jiná cesta není, plichta je prohrou. Když se politická strana ocitne v podobné situaci a (a já jsem to zažil v zahraničí), udělá, pokud je vedena rozumně, jednu věc - nalezne ve svých řadách budoucí potenciální leadry, odborníky na problematiku ve které je chce voličům představit, dá jim šanci vyrůst a stát se skutečnýmí respektovanými osobnostmi a voličům dá šanci je poznat.

ODS to udělala částečně. Do své odborné komise, kterou veřejnost považuje za "stínovou vládu" , i když formálně je to sbor poradců předsedy, jmenovala několik odborně fundovaných neokoukaných tváří, budu jmenovat například Jana Skopečka a Lenku Kohoutovou. Vedou si zatím velmi dobře, ale je to málo. Mělo jich být více a méně mělo být těch, které veřejnost zná a pamatuje jako ty, kteří vedli ODS tam, kde je dnes.

To je stará bolest ODS, nikdy si neuměla připravovat příští generaci vůdčích osobností.

Koho postaví ODS do příštích voleb? Budeme těsně před volbami odkudsi tahat veřejnosti neznáme a politicky nezkušené nováčky a vrhneme je rovnou do volebního kotle? Nebo, a tomu až příliš nasvědčuje složení onoho oborného orgánu předsedy, budeme recyklovat staré tváře a doufat, že si je voliči nepamatují? Opravdu ODS věří, že bývalí voliči půjdou za bývalými politiky?

Voliči nám nevěří, pamatujeme? Proč by nám měli začít věřit, když z jejich pohledu děláme to, co jsme dělali dosud?

Není ani možné, ani správné mlčet. Naopak, diskuze v ODS a o ODS by měla být co možno nejvíc vedená před zraky veřejnosti. Veřejnost musí vědět, musí vidět na vlastní oči, že ta diskuze probíhá, že se ODS mění a že se mění k lepšímu, že chce voliče jako partnera a ne jako ovečku kterou chce jednou za čtyři roky přilákat, aby jí ostříhala a poslala po svých. V každých volbách od roku 2006 se ukázalo, že těch kdo na volání ODS odpoví, je stále méně a méně.

Že voličům neříká "jsme ti praví a musíte jít za námi", ale "jsme tady, jsme na cestě a chceme tou správnou cestou jít s vámi."

Je dobře, že vzniká další poradní tým předsedy ODS který se má věnovat diskuzi  a nápadům ke komunikaci, marketingu, kreativě a obnově značky.

Jen nerozumím tomu, že tato diskuze je omezena na mladé lidi a studenty.Tato diskuze už měla dávno probíhat mezi členskou základnou bez ohledu na věk účastníků. Ale čtyři měsíce po kongresu ODS není a jak je vidět nebude. Pokud se za ní nemá považovat to, že ODS pořádá výjezdy pana předsedy do terénu, které vypadají tak, že pan předseda pronese řeč, za kterou právem sklízí potlesk zúčastněných a pak začne diskuze, která se vyznačuje tím, že žádnou diskuzí není. Není z ní žádný výstup, náměty a nápady ke komunikaci a "politickému marketingu" nejsou nikde a nikým registrovány a vzhledem k tomu, že jsem se takových diskuzí zúčastnil a vystoupil, vím, že na ně pan přeseda reaguje krátkou replikou a vedení ODS se jimi dále nezabývá.

Ta opravdu tvrdá diskuze je vyloučena hned na začátku: pan předseda oznámí, že bylo "dost sebemrskačství" a ODS se minulostí již nebude zabývat, protože se dívá kupředu. Tedy žádná kritika toho, co ODS přivedlo na kraj propasti není přípustná a není vítána.

Důvod je tentýž, který ODS s takovým úspěchem opakovala po celých osm let, které potřebovala k tomu, aby jí přestalo věřit jeden a půl milionu voličů. "Špinavé prádlo se nepere na věřejnosti", "už je dost sebemrskačství" a "musíme se dívat kupředu".

A znovu jsme v situaci, kdy se špinavé prádlo nepere na veřejnosti, znovu jsme si zakázali je vůbec prát i doma, znovu se za rány do zad ODS nepovažuje to, co jí téměř zabilo, ale to, co na její problémy ukazuje, znovu škůdci nejsoou ti, kteří problémy způsobili, ale ti kteří měli tu drzost o nich mluvit.

Uplynulo šest měsíců od "signálu, který ODS poslali voliči", jak po celé roky pokaždé oznamovala své volební výsledky a odliv svých voličů a čtyři měsíce od kongresu, který měl ODS dát nový směr, nové vedení, novou image a nové způsoby vedení strany a řešení problémů, těch starých nikdy neřešených i těch nových, aktuálních, které přináší vnitřní situace ve straně a vnitrostátní i zahraniční politika.

První krůčky tím novým směrem přinesl kongres. Uvítal jsem je, stejně jako je pevně věřím uvítala většina členů ODS. Ani ten největší optimista nemohl věřit, že jeden kongres a jedno jeho usnesení změní vše a napraví vše co je napravit nutné. Byl jsem připraven být trpělivý a k trpělivosti jsem nabádal.

Bohužel mně má trpělivost začíná opouštět. ODS ten "signál od voličů" odpovídá stejně, jako na něj odpovídala léta a skutečně se obávám, že ta odpověď přinese stejné výsledky. ODS se nepohybuje kupředu, ODS stagnuje. Stagnuje podle průzkumů, stagnuje podle nálady lidí, které oslovuji. Nevidím po prvotním pokongresovém vzepěí zájmu, že bychom to vzepětí dokázali využít a obávám se, že jsme jej promarnili.

A tu stagnaci potvrdil výsledek evropských voleb.

Za půl roku,které uplynuly od voleb ODS ještě neanalýzovala příčiny své téměř již úplné ztráty důvěry voličů. Pokud se mýlím, pokud takovou analýzu má, zůstala dobře utajena členské základně strany, řadovým členům ODS. Výsledek je stejný, analýza ukrytá v šuplíku je analýza reálně neexistující.

Příčiny propadu a příčiny ztráty důvěry jednoho a pů milionu voličů strana zřejmě nechce znát.

Místo toho nabízí vedení ODS členské základě "vysvětlení":

"Opustili jsme pravicové principy". Je nutno se vrátit k pravicové politice. Voliče jsme ztratili, protože jsme byli málo pravicoví.

S tím nelze než souhlasit. Ano, své principy jsme opustili a ano, byli jsme málo pravicoví. Ale dovoluji si tvrdit, že toto nebyla prvotní příčina problémů, byl to jejich přirozený následek.

Kdyby se voliči odvraceli od ODS jen kvůli nedostatku pravicovosti, největší stranou napravo od ČSSD by dnes byli Svobodní. Kolik voličů z těch jeden a půl milonu, které ODS ztratila, přešlo ke svobodným?

Uvědomujeme si, že kdyby jen jedna pětina, každý pátý z těch ztracených voličů volil ODS, ODS by ty volby s náskokem vyhrála?

A uvědomujeme si, že, jak postřehl jeden můj přítel, že včera večer volilo ODS  116389 voličů - což při počtu členů ODS (24000) se zhruba blíží počtu jejich rodinných příslušníků?

Ale ODS je opět spokojená. Opět si pochvalujeme, že víc jsme získat nemohli.

Dosáhli jsme prý maxima možného.

A jestli je to pravda, jestli toto je maximum čeho může kdysi tak silná strana dosáhnout, pak je na čase, pokud na to ještě máme, zaplatit nájem za kanceláře, zhasnout, zavřít za sebou dveře a odejít do historie.