Zeman v projevu připomněl požadavek odbojové skupiny Jindra, která varovala před množstvím obětí mezi Čechy v případě atentátu na Heydricha a za cíl doporučila kolaboranta Emanuela Moravce. Podle Zemana ale útok na Heydricha za následné oběti stál. „Českému národu v Heydrichových plánech hrozilo vyhubení nebo odsun,“ řekl. „Pokud by výsadkáři zaútočili na Moravce, znamenalo by to pouze nahrazení jednoho kolaboranta druhým, protože byl snadno nahraditelný.“

Je ostudné, že ani prezident státu nezná dějiny, v horším případě vědomě lže. Jediné, co by českému národu hrozilo, bylo rozplynutí se v německém národě v časovém horizontu minimálně jednoho sta let. V době příchodu Heydricha do Čech byli židé již od Čechů rasově separováni a perzekvováni, cikáni byli od roku 1939 až do konce roku 1942 pronásledováni výhradně Čechy, teprve pak se jich ujala Třetí říše. V roce 1941 v říjnovém tajném projevu v Černínském paláci vyjmenovat Heydrich všechny možné technické způsoby řešení české otázky v protektorátu, ale připojil: „nenaštvat, všechno jen teoreticky“.

Pár měsíců po jeho smrti, v 12. 9. 1942 změnil Reichsführer SS Heinrich Himmler, odpovědný za říšskou rasovou politiku, kritéria přenárodňování Čechů na Němce, takže Němci se měli též stát i osoby podle německé klasifikace označené za nežádoucí (unerwünscht) přírůstek němectví. Celkem 87,54 % Čechů se mělo stát Němci, 0,015 % vystěhováno na Východ – přibližně tři osoby z 20 tisíc, ostatní měli zůstat na místě.

Kde tedy hrozilo českému národu vyhubení nebo odsun podle Zemana? Tím je také vyvrácen blud o méněcenném, pomocném českém národě, protože vzali byste si, být Němci, do národa méněcenné jedince?

Dále se dá též celkem lehce předvídat, že bez atentátu na Heydricha by bylo méně českých obětí než naopak.

A nakonec atentát, spíše neatentát na Emanuela Moravce. Výsadek Cín (Tin) měl zlikvidovat protektorátního ministra E. Moravce, byl ve složení Jaroslav Švarc a Ludvík Cupal. Letěli společně se skupinou Intransitive a vyskočili na Rožmitálsku 30. 4. 1942. V té době Gabčík s Kubišem dleli v protektorátu již čtyři měsíce. I když oba vyskočili bezprostředně po sobě, na zemi se již nikdy neshledali, Cupal místo na záchytnou adresu do Plzně se proti příkazům vydal do Prahy a pak ke svým rodičům na jižní Moravu. Sám Švarc nemohl atentát na Moravce uskutečnit, ocitl se nakonec v kryptě pražského kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici s ostatními zbylými parašutisty a zastřelil se. Ludvík Cupal se skrýval ještě několik měsíců u rodičů na jižní Moravě. Řadě lidí však vyžvanil, proč byl z Velké Británie vysazen do protektorátu. Gestapo nakonec přivedl 15. 1. 1943 k jeho úkrytu jeho vlastní otec, Cupal se zastřelil.

Proč lže o minulosti i český prezident?