Vše se dosud odehrávalo a odehrává za posupné nečinnosti obou komor Parlamentu České republiky doprovázeno plejádou senzacechtivých a tudíž i nepravdivých komentářů českých médií. To se dá jednoduše doložit pars pro toto ocitováním titulku pod fotografií v jednom z článků v Novinkách.cz z 20. 9.: „Části lidí v Praze už nosí roušku i venku. Chrání se sami.“

Pro ty, kteří jsou ochotni výrok o sebeochraně rouškou považovat za pravdivý, máme připraven pokus. Nasaďte si jakékoli brýle, i nedioptrické, a roušku. Dýcháním se vám skla brýlí i v teplém počasí orosí. Čímpak to asi je? Inu, vlhkostí obsaženou ve vydechovaném vzduchu nositelem roušky a unikajícím ven otvory mezi rouškou a obličejem. Naprosto stejnou cestou se viry a baktérie dostávají zvenčí do vašeho dýchacího ústrojí a to i v případě, že je materiál roušky nepropustí! Roušky jako ochrana před nákazou jsou tedy neúčinné, ani nezabraňují nositelům nákazy šířit vir do okolí. Předseda vlády i jiní politici tento fakt svými slabomyslnými bláboly nezmění. Nákaza se pak odvíjí pouze od delší doby setrvávání (alespoň 20 minut) v blízkosti nakaženého jedince a od intenzity koncentrace viru v okolí.

Pro české vládní strany je velmi výhodné udržovat obyvatelstvo ve strachu, jsou pak vůči jiným, už nekalým opatřením vlády povolnější. Jenže je tu jeden velký negativní účinek jarní povinnosti plošného nošení roušek všude mimo byt, i pod širým nebem, který česká vláda zcela ignorovala, nicméně v německy mluvících zemích to v úvahu vzato bylo. Plošná jarní povinnost nosit roušky totiž zákonitě usnadnila a usnadňuje dodnes další šíření viru v ČR – striktní nařízení české vlády totiž vyvolalo v českém obyvatelstvu mylný dojem, že nošení roušky účinně chrání před nákazou. A začalo se podle toho chovat. Zatímco v Německu a Rakousku vlády nejdříve zavedly minimální odstupy mezi lidmi a nošení roušek se nařídilo až s velkým zpožděním a jen pro určité speciální případy - v prostředcích veřejné dopravy a v obchodech - v Česku spočívalo a dodnes spočívá těžiště vládních opatření víceméně jen v nošení roušek. A to i za cenu násilí, jak nedávno předvedla policie na jednom hříšníku bez roušky v pražském metru! Německé státy také nikdy zcela neuvolnily noční provozy barů, diskoték a podobně takovým způsobem jako učinila ČR začátkem léta. Vzaly si poučení z rostoucího zamoření Sars-CoV-2 Mallorky způsobené německými turisty, kteří tam po uvolnění španělské karantény ve velkém vpadli a skupinově po nocích tančili, zpívali a opíjeli se. To nyní, v září, vyústilo v Rakousku do zákazu konzumovat nápoje nebo jídlo v podnicích vestoje (tím se značně omezuje kontakt osob se sklenicí v ruce), v Mnichově zákazem pití alkoholických nápojů (včetně piva) na veřejnosti, a to i v přírodě, od 23. h v noci až do rána.